22.1.2014
Kategorie: Historie

Jak se bydlelo za komunistů …

Sdílejte článek:

JAN ZIEGLER 22|01|2014

 

Jeden můj kamarád, pamětník, kterému jde už na sedmý křížek, nechápe, co někteří poblouznění jedinci na tom socialismu vidí, vždyť nebylo pořádně kde bydlet a obchody zely prázdnotou. Ví, o čem mluví, protože sám v roce 1973 přebýval půl roku ve vagóně na nádraží v Pardubicích. Jiní bydleli, ale v bytech bez koupelen, záchodů a často i vody za hrozné peníze.

 

 

Nějaký rudý diskutér mně už dříve namítl, že není možné, aby někdo v Brně za komunistů platil tři sta korun nájem za byt IV. kategorie, tedy takový, který neměl prakticky žádné vybavení, nebyla v něm voda, koupelna, topilo se v kamnech atd. Jistě normální nájemné za takové bydlení dělalo necelých sto korun za měsíc. Jenomže to platilo pro nájmy, nikoliv pro podnájmy, v tom je ten velký rozdíl! Soudruzi holt zase lžou a hřeší na lidskou zapomnětlivost.

 

 

Klasický případ z Brna sedmdesátých let minulého století, tedy z éry temné normalizace. Kamarád v něm dostal práci, oženil se a neměl kde bydlet. Jeho podnik nepatřil k těm protěžovaným, takže to v jeho případě znamenalo čekat na přidělení bytu mnoho let. Pro osvěžení paměti a poučení mladších ročníků, v osmdesátých letech byla čekací doba na družstevní byt v moravské metropoli asi 12 let!. Trh s byty jako nyní, kdysi jej každý může pronajmout nebo koupit, za komunistů neexistoval. A co teď? Kamarádova žena měla malé dítě, byla na mateřské, ona pocházela z Klatovska, on někde od Zlína, čili u rodičů bydlet nemohli, jak se to dělalo a v jednom bytě žilo i několik generací.

 

No, ale u něj v práci se našel chápající kolega, který měl takový byt o dvou místnostech někde na Cejlu. Samozřejmě sprcha a koupelna neexistovaly, záchod zvaný společňák, jak zpívá v jedné své písničce Jarda Samson Lenk, byl na pavlači, ale do bytu už byla zavedena voda. Kolega v bytě nebydlel, i když zde byl hlášen, protože žil v nějakém domku kousek za Brnem u své družky a tak řekl: „Za čtyři kila měsíčně tam můžeš být. Ber nebo nech být.“ A jelikož kamarád si nemohl vybírat a chtěl bydlet s rodinou, tak na to přistoupil. A nebyl to ojedinělý případ, kdy lidé byli přinuceni bydlet takto draho. S byty se mocně kšeftovalo, protože legální bydlení nebylo. A nevytýkal bych to těm „pronajímatelům“, ale komunistům, kteří lidem neuměli byty zajistit.

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.