Jak mě napadli fanatičtí muslimové – kdo je tady doma?

Sdílejte článek:

EVA HRINDOVÁ 30|05|2015

Dnes mám za sebou opravdu děsivý zážitek. S kolegou jsme byli obklopeni skupinou agresivních cizinců, nejspíše muslimů. Nelíbí se jim naše petice proti kvótám na přijímání uprchlíků. Opravdu se máme bát? Máme se nechat zastrašit?

Už od ledna se angažuju v hnutí Islám v České republice nechceme a od února fungují také Naštvané matky. Nelíbí se nám spousta věcí a cítíme, jak děsivou rychlostí ubývají naše svobody. O tom jsem napsala nespočet blogů, dnes nebudu nosit dříví do lesa. Dnes budu psát o sobě a svém strachu. 

Na islámu mě děsí to, co dělá z lidí – zfanatizované agresivní nemyslící bytosti. Tím se stávají díky islámu. Ten fanatismus mě osobně na islámu děsí nejvíc. Když vidíte fotku do země zakopané ženy, která je celá zkrvavená a okolo ní jsou jásající muži s kameny v rukou, mrazí vás. Ty fanatické oči jsou odstrašující. Neumím si ani představit to utrpení té ženy – to, že ji všichni nechali napospas. Tu hrůzu člověka, který je konfrontován s něčím tak nelidským. Myslím, že podobné hrůzy zažívali židé v koncentračních táborech, kteří do poslední chvíle nemohli uvěřit, že by něco tak zrůdného jako holokaust mohlo být skutečné… Naše víra v lidskost a spravedlnost je neutuchající. Nedokážu pochopit, že se tam nenajde ani jeden člověk, který by zařval – “lidi, neblbněte!” 

I já sama stále věřím v lidské dobro a je pro mě lidsky nepochopitelné, že třeba rodiče provdají svou malou dcerku za statného chlapíka v nejlepších letech. Ani si neumím představit tu hrůzu té holčiny, která zůstane sama se svým manželem. Zrůdnost nejhoršího kalibru. A islám to posvěcuje a nutí lidi takové zrůdnosti dělat a nepochybovat o nich. Neznám nic horšího, než lidi, co nepochybujou. Stávají se z nich nemyslící stroje na vykonávání čehokoliv. Zlí fanatici…

Arabi-Olomouc-600x400

Nikdy jsem s tím nebyla konfrontována opravdu zblízka. Těch pár mých fanatických spolustranníků, kteří nemohou vydýchat mou přímost, mi bylo spíše k smíchu. Ti se zmůžou akorát na nějaké pomlouvání za mými zády. Těch se nebojím. Až dnes…

Přicházíme na místo, kde chceme rozložit petiční stánek. A tam stojí horda cizinců, připravená k boji – přesně tak vypadají. Napadají nás slovně, přibližují se, mají zlé oči – jde z nich opravdu strach. Je jich hodně – 10, 15? Nevím, nepočítala jsem je. Jsou uražení – co si to dovolujeme? Ukazují na obrázek přeškrtnuté mešity – ta je rozpaluje do běla. Předcházející den nám to přece řekli jasně – “Jak si dovolujete odmítat imigranty? Je to vaše povinnost je vzít! A co vám vadí na islámu? Beztak budete do pár let všichni našimi otroky!”

Dnes s nimi odmítáme mluvit a klidně si stavíme stánek a chystáme petiční archy. To jednoho z nich vytočí a zničehonic se vrhá na stánek a chce strhnout symbol přeškrtnuté mešity, poráží stánek… Šok, údiv, zděšení… Ale slyším – Policie! – a atak je v zárodku zastaven, útočník odvlečen… Ale ty fanatické oči jsem viděla zblízka, tu zlobu.

Ano – mám strach. Nejen o sebe, protože tihle zfanatizovaní agresivní jedinci neuvažují v našich civilizačních vzorcích. Nemají žádné ohledy. Nemají žádný respekt – co je jim proboha do toho, jak si tady řídíme naše vlastní věci? Tohle byli zahraniční studenti – vysokoškoláci nejspíše z bohatších arabských rodin. Nechci ani myslet na to, jaké vzorce chování mají ti méně kultivovaní muslimové… 

Bojím se nejen o sebe. Bojím se a cítím strach za všechny ženy v islámských zemích, které jsou vystaveny bití a ponižování. Mám strach za všechny holčičky, které se mohou stát manželkou nějakého magora, který si fotku s novou maželkou hrdě vystaví. Mám strach za všechny muslimy, kteří nepřišli o schopnost kriticky myslet a kdykoliv se můžou stát terčem útoku svých fanatických souvěrců. A mám strach i o naše ženy a dívky, které budou v ohrožení, až se nám tu začnou potulovat skupiny nudících se imigrantů, které nejspíš naše vláda za potlesku uplacených neziskovek přijme pod tlakem EU. 

Sklapneme uši a přestaneme prostě večer vycházet ven? Nebo přece jen náš strach bude zdrojem nového uvědomění? Nenechme si diktovat, neustupujme zlu a používejme náš strach jako zdroj naší odvahy – jiná cesta není…

 ZDROJ: Eva Hrindová

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červen 2017: *****

Jakub Malinovský 55,55 Kč, Jiří Linhart 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Vladimír Havlíček 2000,- Kč, Mariana Prokešová 111,00 Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč, Evženie Bláhová 200,- Kč, Jiří Hejnal 300,- Kč, Milena Radonová 300,- Kč, Vladislav Vydra 500,- Kč, Pavel Sejrek 200,- Kč, Margita Ščevlíková 200,- Kč, Růžena Valdesová 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vít Fortelka 1111,- Kč, Petr Měkyna 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 677,55 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (30 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...
loading...
127 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.