25.11.2014
Kategorie: Ekonomika

Evoluce, socialismus a zklamání po roce 89

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK 25|11|2014

Mnoho lidí je dnes při vzpomínkách na rok 89 zklamaných a zmatených. Tehdy cinkali a riskovali za lepší život, ale dnes nejsou spokojeni. Nechci (a s vysokou pravděpodobností ani nemám dostatečné znalosti na to) se pouštět do filozofování nad ideály tehdy aktivních vedoucích osobnosti změny a nad jejich naplněním. Pozornost bych chtěl zaměřit pouze na jeden výsek očekávaných změn a to v oblasti ekonomického uspořádání. Snad se shodneme, že život po ekonomické stránce před 89. nebyl růžový. Minimálně relativně ve srovnání s Rakouskem nebo západním Německem. Lidé prostě utíkali z východu na západ a ne naopak a to ne jen kvůli politickým, ale i ekonomickým důvodům.

 

 

Leitmotivem ekonomické změny byl přechod z neefektivního centrálně řízeného hospodářství na hospodářství tržní, decentralizované, jinak řečeno na kapitalismus. Existuje mnoho pojednání, argumentů a teorií, které kladou důraz na různé aspekty toho, proč socialistický způsob řízení zaostává výkonnostně za kapitalistickým způsobem. Já jsem nedávno připomněl jednu z těchto teorii . Zde se však pokusím zaměřit pozornost na jeden – podle mě klíčový – aspekt ekonomického selhávání socialismu, převyprávěný do evolučního jazyka.

 

Socialismus jako brzda kulturní evoluce

 

V socialismu o alokování vzácných zdrojů v oblasti výroby a produkce rozhodovali centralizované orgány vedení strany. Pro potřeby článku můžeme předpokládat, že jejich schopností při rozhodování nebyly v zásadě horší než ty, které mají soukromí vlastníci v kapitalismu. Obě skupiny se mohou mýlit, koneckonců obě jsou složeny pouze z obyčejných lidí z masa a kostí. Fundamentální rozdíl mezi socialismem a kapitalismem vidím v schopností systému reflektovat omyly. Jinak řečeno identifikovat hloupé výrobní nápady a následně přerozdělit zdroje do jiných sektorů výroby. Ještě jinak řečeno ve schopnosti selektovat neefektivní výrobny procesy, prostřednictvím čeho se uvolní zdroje pro ty efektivní.

Toto kapitalismus v zásadě umožňuje. Pokud mi čtenář nevěří, doporučuji mu zkusit podnikat. Tedy vykonat to alokační rozhodnutí, které bylo v socialismu na bedrech vládnoucí strany. Pravděpodobně velmi rychle přijde na to, že přesunout zdroje z méně hodnotného použití do toho více hodnotného, ​​není jednoduchý úkol a kapitalismus mu to dá pocítit – formou ztráty, která vyřadí jeho představu o výrobě z ekonomického systému. Důležité je však dodat, kdo je za tuto selekci v kapitalismu odpovědný. Jsou to rozhodnutí spotřebitele, kteří svými nákupy /nenákupy/ rozhodují o tom, koho nápad (mutace) projde evolučním sítem kapitalismu a koho nápad skonči na smetišti dějin. Tento tlak spotřebitelského výběru řídící strana v minulém režimu nepociťovala ani pociťovat nemohla. Selekce se tam odehrávala arbitrární – na základě politického rozhodnutí.

Když člověk čte Adama Smithe, musí si všimnout jeho údiv a obdiv nad spontánním řádem tržní ekonomiky, která přesouvá zdroje tam, kde je jich nejvíce třeba, kde každý dělá to, v čem je nejlepší a všechny ekonomické činnosti jsou vzájemně přizpůsobeny. Stejný údiv a obdiv však čtenář najde i v textech Charlese Darwina, který si všímá jak každý organismus je dokonale adaptován na své prostředí a celá příroda “do sebe zapadá.” Možná jde o náhodu, ale pravděpodobnější se mi zdá, že toto rozčarování je výsledkem fungování identických principů.

 

socobchod

 

Kapitalismus s ostrovy socialismu

 

Vraťme se však k první a druhé větě čl. Proč, pokud je kapitalismus takový lepši nástroj alokace zdrojů, se nemáme tak dobře jak jsme očekávali? Moje první odpověď by byla: přehodnotit realističnost očekávání a přesvědčit se, zda se opravdu náhodou nemáme – v průměru – lépe a opačné pocity nejsou hlavně výsledkem selektivní paměti a romantizovaní si minulosti (a mládí). Pouze po této sebereflexi se můžeme podívat na negativní výsledky (a jejich příčiny), které česká a slovenská forma kapitalismu přinesla za 25 let.

Brzdou rychlejšího rozvoje ekonomiky a růstu bohatství v Čechách po 89. je v mých očích skutečnost, že část ekonomických aktivit není ani dnes podřízená výše zmíněnému selektivnímu tlaku spotřebitelské volby. I dnes o přežití množství podnikatelských nápadů znovu rozhoduje arbitrární ruka úředníka a politika. Slepý selektivní mechanismus zisku a ztráty, který objektivně posuzuje relativní efektivnost podnikatelského nápadu-mutace nahradil mechanismus rentu hledajícího zaměstnance veřejného sektoru a jeho kamaráda ze soukromého sektoru. Kde o přežití firmy nerozhoduje spotřebitel aktem koupě, ale zkorumpovaný erární zloděj, tam je odůvodněné znovu očekávat, že zdroje nebudou alokovány efektivně, ale arbitrárně, přesně jako v socialismu.

 

 

Závěr

 

Chyba socialismu je, že brání ve fungování kulturní evoluci v oblasti výroby, která následně není adaptována na specifické prostředí v určitém místě a čase (tj není adaptována na preference spotřebitelů, technologické postupy, dostupné fyzické zdroje a přítomnost ostatních konkurentů). Socialismus sprznil selektivní mechanismus, který je klíčový pro fungování evoluce, výběr mezi špatnými a dobrými nápady – mutacemi. Výsledkem byla neefektivní výroba a chudoba.

Pokud znáte hru na telefon je snadné pochopit proč. V této hře lidé vytvoří řetěz a jeden druhému postupně šušká zprávu. V této hře také dochází ke kulturní evoluci původní zprávy – objevují se jí různé mutace jako nedokonalosti v procesu replikace. Ovšem ani zde neexistuje (jako v socialismu) účinný selektivní mechanismus, který by pomohl odstranit nesprávné mutace. Výsledkem je, že konečná zpráva ztratila svůj původní smysl. V socialismu je výsledkem výrobní struktura ekonomiky, která žádným způsobem neodráží reálné podmínky.

Socialismus jako společenské uspořádání podle mě také negativně ovlivňuje samotný akt mutace nápadů, čímž brzdí inovační proces ekonomiky. Přesouvá totiž mutace z konkrétního místa a času na mikro úrovni, do mutaci které vznikají výhradně na makro úrovni v řídících komisích – o tom však možná někdy příště. Důležité je pochopit, že kapitalismus v dnešní formě si v určitých odvětvích ponechal arbitrární selektivní proces a tím udržuje neefektivitu v systému. I když se tato část ekonomiky může zdát zanedbatelná, na její udržení při životě potřebuje tento organismus – parazit více jak polovinu vámi vyprodukované hodnoty …

 

ZDROJ: Róbert Chovanculiak

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2017: *****

Petr Chromý 100,- Kč, Jiřina Wanglerová 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Pavlíček 2000,- Kč, Jaromír Pistorius 2500,- Kč, Karel Chmulík 100,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč, Josef Soumar 1000,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 900,00 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...
loading...
4 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.