ekonomika
27.2.2016
Kategorie: Ekonomika

Ekonomie polopatě (VI.): Zaměstnávání člověka

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 27|02|2016

Flashback: V epizodě 4 si Milan vyřídil půjčku, aby mohl investovat do vlastní rybářské sítě. Tento nový kapitál mu umožní efektivnější lov ryb.

Milan si síť pochvaluje. Stačí ji jen rozmotat, umístit a to by v tom byl čert, aby v ní po pár hodinách neuvízly nějaké ryby. Ostrov se však mezitím zalidnil a najednou je nutné zasytit mnohem více hladových krků. Na ostrově stoupá poptávka po rybách a jiných pamlscích. Milan má tolik objednávek, že nestíhá obsluhovat svou síť. To je pro Milana dobrá zpráva, protože mu to umožní zvednout ceny. Když to zkoušel naposledy, tak mu část zákazníků odešla ke konkurenci.

Milan potřebuje posilu. Bude však někdo ochoten Milanovi zdarma zvelebovat byznys? To sotva! Milan musí nabídnout odměnu a nakonec zjistil, že odměna v tomto byznysu se pohybuje od 2 do 4 ulit na hodinu.
Milan to zjistil tak, že vylepil pracovní inzeráty nabízející 1 ulitu na hodinu, ale nikdo se mu neozval. A tak postupně zvyšoval nabízenou odměnu, až se mu začaly ozývat první adepti. Milan si spočítal, že prozatím mu stačí jeden pomocník a ten by měl mít zkušenosti s lovem ryb při platu 4 ulity na hodinu. Pokud by se mu nepodařilo sehnat odborníka, tak zaměstná i nezkušeného pomocníka, ale jen za 2 škeble na hodinu s tím, že ho za ušetřené škeble zaškolí a později zvýší plat. Milanu si nakonec z kandidátů vybral Jiřího. Ano, toho Jiřího, který kdysi dávno vymyslel udici. Prut mu však už nevydělává tolik co dříve, protože kolega Milan vymyslel mnohem produktivnější síť.

Kromě platu, se Milan a Jirka ještě dohodli na mnoha jiných podmínkách spolupráce. Jiří například souhlasil, že v případě nutnosti bude za příplatek pracovat i v neděli, ale že na Vánoce a jiné vybrané dny ho do práce nikdo nedostane. Oba si podali ruce a začátkem následujícího týdne se pustili do práce. Vzniklo pracovní místo.

  • Ponaučení:

Trh práce je stále „jen“ trh. Ve svobodné společnosti se dá práce nakoupit/prodat za vzájemně dohodnutou cenu, při vzájemně dohodnutých podmínkách. Existují dva standardní způsoby, jak bez použití násilí vydělat peníze:

  1. Podnikání.  Investovat do kapitálu a pomocí něj tvořit zisk. Příklad: Koupě kamionu a dělat autodopravu.
  2. Zaměstnání. Zaměstnat se u někoho, kdo kapitál již má a pobírat výplatu. Příklad: roznášecí pizzy pro restauraci.

Možnost číslo 1 nese značné riziko (investice může selhat, ztratíte úspory, zadlužíte se). Proto se většina lidí rozhoduje pro možnost číslo 2. Většina lidí dává přednost jistějšímu zaměstnání před nejistým podnikáním.

  • Kapitalista „versus“ pracovník

Mezi lidmi je populární představa, že kapitalista obírá své zaměstnance o peníze. Myšlenkový pochod (nejen) mnoha levičáků je zhruba takový: „Dělník dostane 5 € na hodinu, ale jeho produktivita se rovná 8 € na hodinu. Kapitalista tak odírá dělníka o 3 € na hodinu! „

Pojďme tuto námitku vyvrátit z praktického hlediska. Představme si polonahého bagristu kdesi na louce jak rukama a nohama dělá zvláštní pohyby. Jaká je jeho produktivita? Není to chyták. Jeho produktivita je nula Eur. Nyní si představme, že tento chlapík má na sobě montérky a sedí v bagru, který bagruje základy na stavbě. Tak tady se už bavíme o nějaké produktivitě! Tato produktivita je umožněna dovednostmi bagristy a kapitálem kapitalisty. Pokud ještě zohledníme riziko ztráty, které kapitalista podstupuje a dobrovolnou dohodu na place mezi kapitalistem a bagristou, zjistíme, že námitka odpůrců kapitalismu není validní. Nikdo nikoho neodírá.

Jiný příklad. Chudý farmář vlastní kousek pole a rezavý rýč. Tento farmář vyprodukuje 100 kg brambor ročně. Najednou přijde nějaký chlápek a farmáři nabídne hnojivo, traktor a pluh k pronájmu za 50 kg brambor ročně.Toto extra vybavení umožní zvýšit farmářově produktivitu na 300 kg, čili jeho čistý zisk po odečtení pronájmu bude 250 kg. Tedy o 150 kg více, než na začátku. Z principiálního hlediska se jedná o stejný vztah, jako mezi vlastníkem stavební firmy a bagristou zaměstnancem. Obě strany transakce benefitují, jinak by se jí nezúčastnily.

Zaměstnavatel a zaměstnanec jsou obchodními partnery a obchod je výhodný pro oba zúčastněné, jinak by se obchodní transakce neuskutečnila.

  • Od čeho se odvíjí výše mzdy

To, jak akumulace kapitálu benefituje celou společnost, nejen vlastníky kapitálu – kapitalisty, jsme již rozebírali v epizodě 2 a 3 . Ve zkratce se dá říci, že množství a kvalita kapitálového vybavení v ekonomice determinuje výšku reálných mezd a tedy úroveň prosperity ve společnosti.

Představme si společnost, v níž nejsou stroje a vše se dělá ručně. Pokud taková společnost vyprodukuje 100 brambor, tak je logické, že si lidé dohromady nemohou koupit více než 100 brambor. Tento fakt nezmění ani dotisk nul na bankovky, nebo do výplatních pásek lidí. Pokud by však taková společnost měla více vhodnějšího kapitálu, např. traktory, pluhy a jiné technologie, najednou se vyrobí mnohem více brambor, což se odrazí na kupní síle mezd lidí. Mezi stejné množství lidí se najednou bude dát distribuovat mnohem větší množství brambor. Jak je vidět, produktivita (lidí a kapitálu) je hlavní faktor, který ovlivňuje výši reálných mezd ve společnosti.

Produktivitu si ale netřeba mýlit s pílí lidí. Truhlář, který na formátování desek používá ruční pilku místo dražší cirkulárky může být pilný, chytrý a nadšený kutil, ale ne produktivní kapitalista.

  • „Zaměstnavatelé v Česku platí málo, protože jsou skrblíci!“

Výše mzdy se neodvíjí od míry altruismu zaměstnavatele. Každý zaměstnavatel v soukromém sektoru, ať už v Bangladéši, nebo Švýcarsku, zaplatí svému zaměstnanci alespoň tolik, aby neodešel pracovat ke konkurenci, ale nikdy mu nedá více, než je cena jeho produktivity. V tomto rozmezí min-max se generuje cena práce prostřednictvím vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vyjednaný „sweet spot“ je dohodnutý plat – mzda.

Pokud se ukáže, že výše sjednané mzdy je pod tržní úrovní, ke slovu se přihlásí neviditelná ruka trhu. Probíhá to zhruba takto: Dejme tomu, že firmy jednoho odvětví mají excesivní zisky pramenící z nedocenění svých zaměstnanců. Jedná se o signál pro podnikatele a investory „Hej, pojďte sem, je zde prostor pro zisk!“. Jakmile se v daném odvětví vyrojí nové firmy reagující na vyslaný signál, vzniknou nové pracovní příležitosti a tedy poptávka pracovní síle. Následné zlepšení vyjednávací pozice zaměstnanců se projeví ve formě nárůstu jejich mezd. Nebo jinak řečeno, zaměstnanec navštíví svého šéfa s požadavkem „Zvýš mi plat, protože půjdu dělat pro Joža!“. To je tržní regulace cen.

  • Proč v Česku vyděláváme málo

Pojďme se nyní podívat na náš post-sovětský region a zkusme vypátrat skutečné příčiny našich relativně nízkých platů.

Za prvé, relativně k západním zemím máme málo kapitálového vybavení. Zejména díky 40 letému experimentu s plánovaným hospodářstvím. Proto naše výplatní pásky koupí relativně málo věcí. Jak je však možné, že i profese, které nevyžadují mnoho kapitálu, jsou u nás také placené výrazně méně než v západních zemích? Roznášecí letáků, nebo prodavačka v Lidlu pracují s přibližně stejným kapitálem na obou stranách. Jízdní kola a pokladní pásy jsou stejně moderní a efektivní jak v Rakousku, tak u nás. Jak je pak možné, že platový rozdíl těchto kapitálově nenáročné profesí je 2-3 násobný v náš neprospěch? Překvapení se nekoná. Stále se jedná o problém nedostatku vhodného kapitálu. V úvahu však netřeba brát jen kapitálovou vybavenost určitého výseku ekonomiky, ale objem všeho kapitálu v dané geografické oblasti. Zde je důležité zdůraznit, že pracovní síla je vzácný zdroj a tedy jde o statek (poznámka autora: statek z ekonomického hlediska). Momentální nabídka a poptávka po pracovní síle určuje cenu tohoto statku – výšku mezd. Konečná cena práce, kterou trh vygeneruje (výše zmíněným způsobem), odráží úroveň kapitálového vybavení v dané oblasti.

A zde se dostáváme k dalšímu významnému pod-faktoru, který ovlivňuje výši reálných mezd v rámci regionu. Česko je geografická zóna, ohraničená množstvím bariér, které znemožňují úplné vyrovnání mezd s našimi sousedy.  Některé z těchto bariér jsou přirozené, jako např. odlišné jazyky, řeky, kulturní rozdíly …
Jiné bariéry jsou čistě umělé, jako např. regulace v oblasti trhu práce na mezinárodní úrovni. Tyto bariéry z části izolují cenu práce od poptávky z okolních zemí. Ve výsledku se generují různé ceny práce (různé mzdy) pro jednotlivé země a regiony zvlášť, v závislosti na jejich kapitálového vybavení.

Další věc, která brání českým mzdám vyrovnat se těm západním, pramení z jednoho specifika pracovní síly. Pracovní síla je málo likvidní statek. Co to ​​znamená? Likvidní statek, jako např. komodita cukr, lze snadno zpeněžit, skladovat, nebo expresně poslat do supermarketu kdesi v Tramtárii, aniž by se cukru stýskalo po domově. Ceny komodit jsou díky této likviditě zhruba stejné, kdekoli na světě je kupujete.
Nicméně statek, jakou je pracovní síla, je mnohem méně likvidní a méně mobilní. Pracovní síla naráží na již zmíněné bariéry a navíc je vázána na domovinu, svou rodinu, specifický způsob života, vlastní kulturu, a pod. Z toho přirozeně vyplývá, že Čech, který si chce vyjednat vyšší plat, půjde za šéfem spíše s tímto požadavkem:„Zvýš mi plat, protože půjdu dělat pro Joža do Brna!“ Než s touto: „Zvýš mi plat, protože půjdu dělat pro Gerharda do Düsseldorfu!“ Toto je tedy také jeden z důvodů, proč se cena práce v Česku „nezprůměruje „s kapitálově lépe vybavenými zeměmi, jakou je například Německo.

Shrnutí: Hlavní faktory ovlivňující výši reálných mezd jsou: kapitálové vybavení daného regionu v první řadě. Flexibilita trhu práce a likvidita pracovní síly druhé řadě.

  • Jak stát deformuje trh práce

Stát se na trhu práce snaží „potlačit“ neviditelnou ruku trhu vlastní sadou arbitrárně vytvořených regulací, kterými zasahuje do svobodného řízení lidí. Jelikož voličů zaměstnanců je mnohem více než voličů zaměstnavatelů, drtivou většinu regulací stát uvaluje právě na ně.

  • Minimální mzda

„Vím jak na to! Třeba jen zvýšit minimální mzdu na důstojných 1000 Euro.“ Vynucování minimální mzdy je zásahem do svobodného řízení lidí. Lidem, kteří jsou ochotni akceptovat mzdu pod stanovenou hranicí je vlastně zakázáno pracovat. Pokud hodinová produktivita jednotlivce je 4 Eur a minimální mzda je 5 Eur, firma takového člověka logicky nezaměstná. Důležitá je produktivita, nikoli dekret panovníka. Politici však nejsou hloupí, oni to vědí. Vědí, že pokud zvýší minimální mzdu radikálně, tak způsobí masovou nezaměstnanost, rozkvět práce na „černo“, nahrazení lidské práce stroji a odchod firem do levnějších zemí. A proto stát zvyšuje minimální mzdu po troškách. Jednak je to výhodný marketing (protože pravidelnost), a druhak takové plazivé navyšování minimální mzdy (které často kopíruje inflaci) do určité míry kamufluje její negativní dopady na ekonomiku.

  • Privilegované obory

„Máme slabé odbory. Vyšší platy si musíme vystávkovat! “ Odbory jsou fajn nástroj pro zlepšení vyjednávací pozice zaměstnanců. Problém nastává v momentě, kdy stát odbory zneužívá k politickým hrám a poskytuje jim speciální privilegia, jako např. povinnost větších firem platit si vlastního odboráře.

  • Náklady na zaměstnance

Díky státním regulacím, musí zaměstnavatel hradit nemalé náklady na každé vytvořené pracovní místo. Od drobností, přes různé povinnosti, až po sociální odvody a daně. Za zmínku stojí i regulace, které významně stěžují propuštění zaměstnance. Jednou z nich je arbitrárně stanovena výše odstupného. Jsou to náklady na víc, které firma promítá do výše platů a cen. Tyto náklady jsou vynuceny a nevyplývají z dobrovolné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dobrovolná dohoda je sabotována třetí stranou – státem.

  • Jak zvýšit reálné mzdy?

Je třeba zatraktivnit prostředí pro příchod domácího a zahraničního kapitálu. To se dá udělat paralelně dvěma hlavními způsoby: V první řadě, více než polovina nákladů na pracovní místo, je dnes běžně zabavena státem. Čili to je hned jeden ze způsobů jak plošně zvýšit platy lidí – snižovat daně a tak zároveň přilákat nový kapitál do ekonomiky. Jinak řečeno, udělat z Česka daňový ráj. Dále je třeba z trhu práce odstranit státní regulace a nechat prostor regulacím tržním. Jinak řečeno, udělat z českého trhu práce freelancer.com.

  • Zákoník práce a povinné odvody? Ne děkuji.

Představa trhu práce bez státních regulací je sci-fi nejen pro „sociální inženýry“. Přesto je dnes taková představa částečně realitou a funguje mnohem lépe než státem regulovaný trh práce. Jde např. o služby jako Freelancer.com, což je trh s pracovními nabídkami/poptávkami. Potenciální zaměstnanci a zaměstnavatelé se přes podobné portály dohadují na spolupráci, hodnotí navzájem kvalitu odvedené práce, spolehlivost a dodržování dohod. A hlavně, účastníci této svobodné výměny jsou do značné míry vymanění ze spárů státního regulátoru. Bez šikany, bez vynucených nákladů navíc a bez studování zákoníku práce po každé jeho novelizaci.

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc červenec 2016: *****

Jana Dvořáková 100,- Kč, Karel Pohner 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Eva Nemecká 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Ilja Baudyš 1000,- Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Karel Váňa 1000,- Kč, Miroslav Puchner 200,- Kč, Martin Neumann 200,- Kč, Neznámý dárce (ČP) 300,- Kč, Ivana Petrová 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Jana Páleníčková 100,- Kč, Zdenek Marciniszyn 1500,- Kč, Ivana Kaclová 200,- Kč, Neznámý dárce (ČP) 500,- Kč, Ivana Vrbková 500,- Kč, TOP-CZ 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 8 400,- Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.