ekonomika
26.1.2016
Kategorie: Ekonomika

Ekonomie polopatě (IV.): Půjčky a úroky nejsou od ďábla

Sdílejte článek:

ONDREJ TURIS 26|01|2016

Flashback: Filip a Milan už nemusí chytat ryby. Je pro ně výhodnější ryby koupit od Jiřího výměnou za své výrobky.

Prosperita našich tří ostrovanů postupně roste. Už si mohou dovolit luxus volného času, o němž se jim v dobách před vynálezem udice jen snilo. Nyní dokáží mnohem jednodušeji tvořit úspory. Jirka – vynálezce udice, si je nejvíce vědom výhod úspor. Bez nich by nic nevynalezl a tak spoří i nadále. Občas dělá „přesčasy“ a ryby, které nezkonzumuje, nebo neprodá, si zakonzervuje a odloží na speciální místo, kde vydrží dlouho. Jiřího skrblení si všiml Milan – sběrač ořechů. A dostal nápad.

Milan: „Ahoj Jirko! Nechceš si vzít měsíční volno, když tolik těch ryb odkládáš? Co kdyby si mi nějaké půjčil. Dostal jsem nápad, jak ještě více vylepšit lov ryb. Abych ale neumřel hlady během konstruování tohoto zlepšováku, potřebuji 20 ryb. Pokud mi je půjčíš, do měsíce ti je vrátím. „

Jiří: „A kde mám záruku, že tvůj vynález bude fungovat, nebo že tě mezitím neskolí ebola? Hh? Chci víc než jen příslib vrácení stejného počtu ryb.“

Milan: „Tak ok, ty lakoto. Vlastně, asi bych udělal totéž. Pokud můj vynález bude fungovat a všechno klapne, vrátím ti zmíněných 20 ryb, plus 10 ryb jako kompenzaci. „

Jirka souhlasil s Milanovým návrhem a tak byl poskytnut první úvěr na ostrově. Dlužník Milan získal ryby, které nezbytně potřebuje na realizaci svého projektu. Střadatel, a nyní už i věřitel, Jiří má od Milana příslib vrácení ryb, plus úrok.

Ponaučení:

Rekapitulace našeho případu
Věřitel: Jiří
Dlužník: Milan
Výše úvěru (jistina): 20 ryb
Úrok: 10 ryb (50%)

Splatnost úvěru: 1 měsíc

  • Úrok

Je odměna za půjčení zdrojů (na spotřebu, či investici). Spousta lidí se na úrok dívá jako na bezpracnou odměnu, hodnou odsouzení. Tato odměna je sice bezpracná, ale určitě ne bez rizika a bez strádání. Člověk je smrtelník a čím je starší, o to více roste pravděpodobnost že zemře, nebo že zažije nečekanou událost, při které bude potřebovat zdroje. Z toho vyplývá, že člověk preferuje mít hodnotu již dnes a ne až zítra. Díky tomu, že lidé mají různé časové preference, vzniká v této oblasti příležitost na obchod. Lidé, kteří jsou více ochotni odložit svou spotřebu, jsou motivováni své úspory půjčit lidem, kteří jsou méně ochotni odložit svou spotřebu. Úrok je kompenzací za tuto odloženou spotřebu.

K tématu časové preference lidí stojí za povšimnutí tzv. Marshmallow experiment ze Stanford University. V experimentu byly dětem nabídnuty dvě možnosti: Jeden bonbón ihned, nebo dva bonbóny za určitou dobu, obvykle 15 minut, během kterých dítě zůstalo v místnosti samo i s bonbony. Video z podobného experimentu i s milými reakcemi dětí, si můžete prohlédnout zde.

  • Výše úroku

Důležitý faktor od kterého se odvíjí výše úroku, je množství úspor v ekonomice. A i zde platí pravidlo nabídky a poptávky. Méně úspor v systému znamená, že úspory jsou více vzácné a tedy úrokové sazby výše. Jinými slovy, úvěr (z ​​malých úspor) se „neposkytne každému“ a vyšší úroky odradí méně prioritních žadatelů o úvěr. Vyšší úroková sazba zároveň motivuje střadatele k tvorbě nových úspor. Střadatel může inkasovat úroky přímo od dlužníka kterému poskytl úvěr, nebo častěji nepřímo od třetí strany, jíž své úspory svěří, (obvykle bance) za účelem úvěrování. Když se v systému znovu dotvoří určité množství úspor, úroky začnou klesat analogickým mechanismem.

Další faktor, který ovlivňuje výši individuální sazby je míra rizika nevrácení zdrojů ze strany dlužníka. Čím vyšší je toto riziko, tím je úroková sazba vyšší. Míru tohoto rizika obvykle odhaduje věřitel. Značná část z nás to už zná z praxe. Jelikož množství úspor v systému je omezené, věřitelé přirozeně hledají různé způsoby selekce kvalitnějších dlužníků.

Takto funguje neviditelná ruka na trhu se spořením a úvěry. Úroková sazba je důležitý signál vyslaný všem ekonomickým hráčům. Pokud to zvulgarizujeme, tak vysoká úroková sazba signalizuje: „Nestav tu nový činžovní dům, protože v systému není dostatek úspor na jeho dokončení“. Naopak, nízká úroková sazba našeptává: „Půjč si peníze a postav tu činžovní dům „.

  • Že tu něco nehraje?

Fajn, tolik k výši úrokové sazby. Dnešní realita na trhu se spořením a úvěrováním se na první pohled vymyká tvrzením tohoto článku. Možná si teď řeknete: „Dnešní úrokové sazby jsou rekordně nízké. Podle článku by se dnešní ekonomika měla topit v úsporách. „Bohužel, není to tak. Důvod najdete v rubrice „Jak stát deformuje …“ na konci tohoto článku.

  • Půjčit si, nebo …

Pokud by Jirka v naší povídce nebyl ochoten půjčit své úspory, nebo by požadoval příliš vysoký úrok, Milan má možnost vytvořit si úspory sám, nebo požádat Filipa o úvěr.

Úrok vs. renta

  1. Úrok je výnos ze statků, které se použitím „zlikvidují“ (na spotřebu nebo investice).
    Příklad: Odměna za půjčení peněz, jablek, ryb …
  2. Renta je výnos ze statků, jejichž existence se po jejich použití zachová.
    Příklad: Nájemné z pronajímání budovy, výpůjček ze zapůjčení knihy, pronájem stroje …

  • Jak stát deformuje úrokovou sazbu a tvoří iluzi vysokých úspor

Dozvěděli jsme se, že množství úspor v systému má zásadní vliv na výši úrokové sazby. Bohužel, už několik desetiletí žijeme ve světě, ve kterém úrokovou sazbu diktují státní centrální banky. Zjednodušeně, centrální banka a její vazalové v podobě komerčních bank sice dokáží vytisknout nové nekryté peníze a tak snížit úrokové sazby, ale reálné statky zůstanou v původním množství. Ty se „vytisknout“ nedají. Podobně jako socialistická plánovací komise nedokáže stanovit optimální cenu chleba, tak centrální banka nedokáže určit optimální úrokovou sazbu, tedy cenu odložené spotřeby.

Takové uměle snížené úrokové sazby nereflektují stav reálných úspor v ekonomice a to splete lidi, podnikatele, vlády a celý systém. Pak se dají pozorovat takové bizarnosti jako astronomické ceny nemovitostí, záporné úrokové sazby, rolování státního dluhu a hospodářský cyklus.

Jak a proč stát manipuluje úrokové sazby, si podrobněji vysvětlíme v dalším dílu.

ZDROJ: Ondrej Turis

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 122,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading...
loading...
7 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.