Zveřejňování smluv politických stran navrhl předkladatel původní normy Jan Farský (TOP 09 a Starostové). V registru by také chtěl mít objednávky a faktury. Jinak podle něj hrozí potíže s nutností nahrazovat běžné objednávky písemnými smlouvami nebo obcházení zákona tím, že se objednávky budou využívat místo smluv, napsal Farský v důvodové zprávě.

Další poslanecké požadavky směřují k tomu, aby smlouvy nemusely do registru posílat dobrovolné svazky obcí. Povinnost by měly mít jen firmy v plném vlastnictví státu, krajů nebo obcí, nikoli ale ve většinovém vlastnictví.

Dále by v registru mohly být smlouvy korporací, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok, nebo nestátních neziskových organizací s dotacemi nad dva miliony ročně. To prosazuje Milan Urban (ČSSD), jeho návrh však už dříve kritizovala iniciativa Rekonstrukce státu. Urban ve zdůvodnění poukazuje na to, že jenom v loňském roce šlo ze státního rozpočtu soukromým firmám více než 68 miliard korun. Úprava by dopadla i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podpořil ji předseda poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek.

0125

„Mně osobně není jasné, proč by se tato povinnost měla vztahovat na příspěvkovou organizaci, která hospodaří s dvěma nebo třemi miliony státních prostředků ročně, a neměla by se vztahovat na soukromníka, který inkasuje miliardy ročně,“ uvedl Kalousek a poukázal na to, že když firma nebude chtít smlouvy zveřejňovat, může dotaci odmítnout.

Kalousek chce z působnosti zákona vyjmout šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor. Nezávislost těchto úřadů, například Nejvyššího kontrolního úřadu, by za určitých okolností mohla být zveřejňováním smluv ohrožena, řekl.

Tisíc a jedna výjimka

Jenomže k návrhu Farského podala požadavky na změny desítka poslanců. Každý by rád výjimku pro svůj sektor, a tak se z dá, že z původního návrhu nezůstane kámen na kameni.

Vladislav Vilímec (ODS) chce z povinného zveřejňování smluv vyjmout dobrovolné svazky obcí, jeho stranický kolega Zbyněk Stanjura pro změnu prosazuje úpravu podílu u státních, krajských a obecních firem. Lidovec Vít Kaňkovský požaduje výjimku pro smlouvy zdravotních pojišťoven s nemocnicemi a ambulancemi, jejichž zveřejňování ošetří jiný zákon.

Jeden z návrhů se zase týká zveřejňovaní platných smluv, které ale byly uzavřeny před účinností zákona. Zato Radek Vondráček (ANO) žádá, aby se pod hrozbou sankce dostaly do registru do tří měsíců.

Dvouletou výjimku z povinného uveřejňování smluv by dle původního návrhu dostaly také malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Stanjura však navrhuje výjimku trvalou. Zákon by se nevztahoval ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o ČEZ. Farský navrhl tuto výjimku vypustit.

Shodnou se?

Sněmovna by měla předlohu přijmout v podobě, jak se na ní shodla koalice. Stát, kraje, některé obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého by nezveřejněná smlouva nebyla účinná. Pod normu by spadaly smlouvy s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Občanský demokrat Ivan Adamec navrhl, aby správce registru předkládal každoročně do Sněmovny výroční zprávu, aby se zjistilo, zda evidence smluv k něčemu bude.

ZDROJ: Živnostenské listy