MZDY
11.8.2017
Kategorie: Ekonomika

Dobrý úmysl nestačí, když minimální mzda mrzačí

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

V diskusi o zvyšování minimální mzdy nejde o to, kdo si více ukrojí z koláče. Tento krok nakonec vždy ublíží těm nejchudším. Debatu o minimální mzdě je zvykem rámcovat jako politické přetahování se mezi zaměstnanci a zaměstnavateli o to, kdo si utrhne větší kus koláče.

Jednou jsou tu politici, kteří „dopřávají“ zaměstnancům a zvýší minimální mzdu o desítky eur, jindy jsou tu politici, kteří jsou na straně zaměstnavatelů a minimální mzdu nezvýší (tento případ, mimochodem, v SR nenastal už téměř deset let).

Toto je však velmi nešťastné rámcování problému. Chybí v něm totiž ti, kteří se k slovu často nedostávají: nízko-produktivní lidé v odlehlých částech ekonomiky, kterým minimální mzda vzala příležitost zaměstnat se. Nezaměstnaní.

Ekonomové proto upozorňují na to, že debata o minimální mzdě není o tom, kdo (zaměstnanci) z koho (zaměstnavatelé). Tedy nejde to, zda bude mít ten, nebo onen více z koláče. Je to debata o zmenšování koláče.

Stal se pravý opak

Následkem růstu minimální mzdy se neuskuteční některé vzájemně výhodné směny, které by se jinak uskutečnily: zaměstnanec si nenajde práci a zaměstnavatel si nenajde pracovní sílu. A to je ten skutečný problém minimální mzdy. Ne to, jestli někdo více nadržuje zaměstnancům nebo zaměstnavatelům.

Před časem se v některých městech v USA nechali politici unést a rozhodli se radikálně zvýšit minimální mzdu. Např. v Seattlu zvýší během tří let minimální mzdu z 9,47 dolaru na hodinu až na 15 dolarů, přičemž loni se dostala už na úroveň 13 dolarů.

Právě zvýšení na 13 dolarů se stalo předmětem nové studie skupiny šesti ekonomů. Ti se podívali na to, jaké efekty to přineslo pro nízko-produktivní lidi. Tedy lidi, kterým chtěli politici pomoci.

Závěrem studie je, že zvýšení minimální mzdy snížilo příjem průměrnému nízko-produktivnímu člověku o 125 dolarů měsíčně.

Celkový počet odpracovaných hodin nízko-příjmových lidí poklesl o devět procent. To je výsledek propouštění i zkracování úvazků. Minimální mzda tedy neudělala to, co od ní politici naivně očekávali: přesunout kus koláče od zaměstnavatelů k zaměstnancům. Namísto toho minimální mzda způsobila, že upečený koláč byl menší.

Studie ze Seattlu

Oproti dříve publikovaným studiím, které neodhalily až tak negativní vlivy minimální mzdy, je tato výjimečná.

Nezaměřuje se jen na malý výsek ekonomiky (např. restaurační byznys nebo mladé lidi) a neopírá se jen o údaje o mzdách z průzkumů.

Naopak, studie měla k dispozici rozsáhlá data přímo od úřadů, které ve státě Washington sbírají informace o odpracovaných hodinách a výdělcích, díky čemuž pokryla dvě třetiny zaměstnanců v tomto státě.

O robustnosti této nové studie hovoří i fakt, že její autoři byli schopni replikovat příznivější výsledky vlivu minimální mzdy z minulých studií, pokud použili jen ten výsek dat, které měly tyto minulé studie k dispozici. To naznačuje, že minulé studie často podceňovaly negativní vliv minimální mzdy na ekonomiku.

Zvyšování minimální mzdy, zejména razantní, má své náklady. Předchozí zvýšení v Seattlu z 9,47 dolaru na 11 dolarů nemělo dramaticky negativní vlivy (ale ani pozitivní, jelikož vyšší mzda pro jednoho znamenala, že jiný ztratil zaměstnání nebo musel pracovat méně).

Nespokojenost se studií

Ani tato studie však není dokonalá. Autoři se dívali jen na Seattle a nedokázali prozkoumat, zda se pracovní místa nepřesunula mimo města a z analýzy také vyloučili deset procent firem, v nichž nebylo možné identifikovat místo výkonu každého pracovního místa. Rovněž z dat není možné určit, zda někteří propuštění nezačali pracovat např. pro platformy sdílené ekonomiky, jako jsou Uber nebo Taskrabbit.

Přesto jde o studii, která svými daty a metodologií posouvá debatu o minimální mzdě dopředu. To se samozřejmě nelíbí politikům v Seattlu, kteří si tuto studii původně na místní univerzitě nechali vypracovat.

Když se jim do rukou dostala první verze studie s jejími závěry o negativních důsledcích, rozhodli se požádat o novou studii ekonomy z Berkeley.

Ti jsou známí tím, že ve svém výzkumu nenacházejí závažně negativní vlivy minimální mzdy. Stejně je nenašli ani v Seattlu. Jejich použité metody však byly právě ty tradiční, které autoři nové studie kritizují a ukazují na datech, že nedostatečně zachycují realitu ekonomiky.

Autor: Róbert Chovanculiak

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc srpen 2017: *****

Petr Chromý 100,- Kč, Jiřina Wanglerová 300,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Pavlíček 2000,- Kč, Jaromír Pistorius 2500,- Kč, Karel Chmulík 100,- Kč, Miroslav Meder 300,- Kč, Josef Soumar 1000,- Kč, Yvona Škurková 100,- Kč, Jiří Fridrich 50,- Kč, Jana Hrdličková 250,- Kč

***** Celkem za měsíc: 7 200,00 Kč *****

Děkujeme!


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (9 votes, average: 4,11 out of 5)
Loading...
loading...
133 komentářů

Napsat komentář: David Signeur Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.