Dientsbierovy revoluční buňky
LUBOMÍR VYLÍČIL 20|02|2016
V posledním týdnu se v našich mediích objevily 2 zdánlivě nesouvisející zprávy: „Dvě policejní auta shořela v noci na 14. února v pražských Hájích, přímo před policejní služebnou“ a „Člověk v tísni zahájí školení učitelů, jak mluvit s dětmi o přílivu uprchlíků.“
Řeklo by se „jedno o koze a druhé o voze“. Ale přece jsou ty zprávy v zásadě o jednom a tom samém.
Nejprve k té první, akčnější. K zapálení vozidel se přihlásila anarchistická organizace Síť revolučních buněk. Podle jejich mailového vyhlášení, které po akci rozeslali nejrůznějším redakcím, má jít o revoluční projev solidarity s jejich vězněným soudruhem Martinem I., kterého prý buržoasní policie mučí a ohrožuje na životě.
Kdo že to je? Jde o jistého Martina Ignačáka, který byl s dalšími dvěma kumpány zadržen loni v květnu během velké policejní akce, při které byly v jednom z bytů na sídlišti v Brně – Králově Poli zajištěny i funkční výbušniny. Ty prý měly být použity k přípravě atentátu na vlak s vojenským materiálem.
Takže revoluční soudruh, co chtěl útočit na vlak s vojenským materiálem, bručí v base. A v čem spočívá jeho mučení? Inu, jmenovaný neřád je vegan a „buržoasní policie“ mu zarputile odmítá podávat jeho oblíbenou stravu. Jak se praví v internetovém vyhlášení teroristů: „Martin nechce pojídat těla zbytečně zabitých zvířat. Nechce jíst ani vejce, mléko a jiné produkty získávané týráním zvířat. Předtím než byl uvězněn, živil se dlouhodobě čistě rostlinnou, tedy veganskou stravou. Vězeňská správa toto jeho právo nyní potlačuje,“
Ponechme stranou mimoňství podobných požadavků. Nespekulujme, zdali by se soudruzi anarchisti se stejným zápalem rvali za práva jiného vězně, který by se kupříkladu rozhodl živit pouze řízky a šampaňským. Ale pojďme se raději podívat na „revoluční“ činnost Martina a jeho druhů v boji.
Známá je třeba jejich válka s majitelem pražské restaurace Řízkárna. Tomu loni v době od 15. března do 26. června zapálili celkem 4 auta. Před koncem roku (28.12) pak na jeho podnik zaútočili kyselinou máselnou. Jde o odporně páchnoucí chemikálii, která na několik dní prakticky paralyzuje provoz restaurace. Když se majitel pokoušel zadržet pachatele, byl ohrožován střelnou zbraní!
Ovšem kromě téhle spíše soukromé války s „kapitalistickým bastardem“, jak majitele restaurace láskyplně nazývají na svých stránkách, nezanedbávali členové téhle „Sítě revolučních buněk“ ani svůj hlavní cíl. Boj s „fašistickou společností, destruujícíi planetární ekosystém“. Jeho těžiště spočívalo v průběhu loňského roku především v podpalování policejních aut. V Praze shořela čtyři. Další dvě zapálili „revolucionáři“ v Mostě.
U toho posledního, loňského případu z Prahy se na chvíli zastavme. Šlo o to policejní auto, které shořelo 15. prosince. Útok byl, podle vyhlášení extrémistů, odvetou za to, že si „fašistická policie“ dovolila provést šťáru v budově bývalé polikliniky na Žižkově, v tak zvaném Komunitním centru Klinika.
Ano, v tom centru, které bylo 6.2. letošního roku téměř vybito fašisty, jak se nám pokoušejí namluvit zděšené komentáře medií hlavního proudu. V tom objektu, před kterým už druhého dne po „útoku“ stál rozdurděný ministr Dienstbier a v záři reflektorů sděloval národu, že hydra fašismu zvedá hlavu a že s těmi zločinci, co jakýmkoli způsobem útočí na jeho vystrašené, mírumilovné miláčky z Kliniky, musí být udělán krátký proces.
No, komu by tohle nestačilo, a chtěl by se dozvědět ještě více o spolku zvaném „Síť revolučních buněk“ může nahlédnout i na jejich web. Vřele doporučuji. Dozví se zde například, jak správně zapálit auto. Není to ostatně vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Všechno chce své… Najde také návod na výrobu časovacího zařízení pro nejrůznější výbušné a zápalné nástrahy A k tomu spousty a spousty vysoce nenávistných textů a fotodokumentaci „úspěšných akcí“.
Teď ke druhé zprávě. Školení učitelů pořádá jedna převelice úctyhodná organizace – Člověk v tísni. Organizace, jejímž deklarovaným cílem je pomoc bližnímu. Co může být vznešenějšího? A Člověk v tísni se skutečně velice činí. Za dobu své existence působil v nejméně padesáti zemích světa. Jen v letošním roce se angažuje ve více než 25 zemích. Jeho projekty opravdu pomohly nejchudším, zejména v rozvojových zemích. K těm známějším patří například rozdávání koz, ovcí, slepic chudým vesničanům. Ale…
Ale jeho další, o něco méně známé aktivity, je nutno označit jako přinejmenším kontroverzní. Jde především o tak zvané „Informační programy“. Ty mají formu kampaní a projektů. Třeba „v podobě filmových promítání, debatních večerů, kreativních soutěží, informačních materiálů, ale i cest pro novináře jsou cílové skupiny pravidelně seznamovány například s informacemi o rozvojové spolupráci (Rozvojovka, STOP dětské práci), o veřejných kampaních (Kampaň LIKVIDUJ!, Virus Free Generation, NEOnácek: Chcete ho?), o migraci a cizincích žijících v ČR (Migrace)“. Tedy jinými slovy – jde o mohutnou, agitačně – propagační mašinérii na podporu a ve prospěch jistého politického názoru. Navíc zaštítěnou organizací, kterou je (kvůli rozsáhlé a nezpochybnitelné dobročinnosti) velice obtížné kritizovat.
Co ale mají společného anarchisti a úctyhodná humanitární organizace? Co má společného Šimon Pánek, morální celebrita, občas navrhovaná i na presidenta ČR s průměrným anarchistou, agresivním looserem bez budoucnosti? Nemůže přece být nic odlišnějšího…
Ale nemylme se. Oni mají společného více, než by člověk řekl. Revoluční, neomarxistický boj za změnu společnosti, si totiž stejně jako jiné zpravodajské hry, žádá kombinaci nejrůznějších metod.
Agresivní, „normální“ společnost nenávidějící looser, prožívající svůj „alternativní“ život v komunitě sobě podobných v něm má své pevné místo. Je „ozbrojenou pěstí proletariátu“ jak si říká sám, a nebo nýmandem na špinavou práci, jak mu říkají řídící orgánové.
Vzhledem k tomu, že buď není zaměstnán vůbec, nebo jen v nějaké nezskovce, mezi sobě podobnými, má nadbytek volného času. Nevlastní také zpravidla žádný významnější majetek, k jehož získání by musel vynaložit dlouhodobé úsilí, a proto nemá ani úctu k majetku a vlastnictví jiných. Není tedy problém jej zmobilizovat k akci v kteroukoli denní a noční dobu, kdy běžní, řádní občané pracují nebo spí. Netrpí žádnou sounáležitostí s „normálními“ občany, a proto je snadné jej přimět k agresi proti nim a nebo k ničení jejich majetku. Kdykoli je proto potřeba demonstrovat, ztropit kravál a nebo znepříjemnit život nějakému člověku či instituci, kteří se znelíbili, jsou „revoluční“ anarchisti tu a jsou připraveni.
Neziskovky, i s jejich vlajkovou lodí, Člověkem v tísni“ jsou, ač se to tak nemusí na první pohled jevit, jen vyšším levelem téhož boje. Pod pláštíkem (obtížně zpochybnitelné) morální autority podsunují do veřejného diskurzu „žádoucí“ názory, postoje a hodnoty, kterými se snaží ovlivnit veřejné mínění ve prospěch konkrétního politického směru. Naplňují tak dokonale definici tzv. „vlivové agentury“ jak o ní píše jeden postarší manuál CIA: „Za vlivového agenta je považován člověk vyznávající hodnoty a ideologii země protivníka, který je šíří u sebe doma. Pracuje ne pro peníze, ale pro myšlenku. K podnícení jeho další aktivní činnosti a těsnějšímu připoutání ke zpravodajské službě se používá široká škála různých způsobů odměňování a honorování, jako např. „udělování různých cen, státních vyznamenání, mezinárodních titulů, čestných doktorátů, zvaní k účasti na prestižních mezinárodních seminářích a sympoziích, vydávání knih v zahraničí a jejich široká reklama atd…“
Pokud jde o ono morální ocenění, všeliká vyznamenání a ceny neziskových sluníčkářů, jako třeba již zmíněného Člověka v tísni, nemusíme se unavovat jejich sáhodlouhým výčtem. Kdo bude mít zájem, snadno si je dohledá. Zajímavější je ale podívat se na to přízemní, finanční krytí podobných spolků.
A zde se (kupodivu) rovněž velice angažoval Jiří Dienstbier. V loňském roce, bez větší pozornosti medií, schválil Sobotkův kabinet jeho Návrh státní politiky vůči nestátním neziskovým organizacím do roku 2020. Jeho podstatou byla změna financování těchto spolků. Už dost prý bylo potupného žádání o mrzký groš na každý rok činnosti! A naše vláda musela říct rázné ne ponižující nejistotě těch nejlepších z nás…. Od teď tedy budou státní peníze „nevládnímu sektoru“ přiklepnuty dlouhodobě, na roky dopředu. Tak, aby jejich „projekty“ (už rozběhnuté) nemohla ani případná příští vláda zrušit!
Takže si to shrňme, Na našem území otevřeně, veřejně a neskrývaně působí celá plejáda vlivových agentur, financovaných odkudsi ze zahraničí, zpravidla přes nejrůznější krycí firmy. Asi ke zmatení stop. Například přes Sorosovy fondy, Evropské fondy, Fordovu nadaci, Norské fondy a mnohé další. Naše vláda jim k tomu přisypává (je otázka nakolik dobrovolně) další stamiliony napřímo. Tyto organizace prosazují cizí, našemu národu a našemu způsobu života nepřátelskou ideologii.
Jejich zaměstnanci tvoří také základ demonstrací na podporu této ideologie, kdykoli režim a jeho media pocítí potřebu ukázat tak zvaný „umělý lid“. Tedy projevy radostného souhlasu občanstva s něčím, co jde lidem obzvlášť proti srsti. Když je pak třeba zajistit skutečný, nefalšovaný kravál a brajgl, nastupují úderky tvořené členy anarchistických organizací, jako je třeba ona Síť revolučních buněk. Tedy opravdovými teroristy s kriminální minulostí i současností, kteří z jakéhosi nepochopitelného důvodu poklidně přežívají na okraji společnosti a vedou si své bitvy s „kapitalismem“, aniž by byli nějak mimořádně obtěžováni ze strany policie.
Obě prolínající se skupiny spojuje jedno jméno. Že by tedy – „velký šéf“? No, buďme realisté. Spíše jen regionální koordinátor. Hlavu téhle mocné, nadnárodní hydry, disponující pro běžného člověka nepředstavitelnými prostředky, musíme hledat mnohem, mnohem výš.
A nemám tím na mysli páně ministrova oficiálního šéfa, předsedu vlády…
Redakce
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)
***** Příspěvky čtenářů za měsíc září 2017: *****
Zdeněk Rychlý 200,- Kč, Jakub Malinovský 50,14 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Katarina Peková 500,- Kč, Anonymní dárce 30 000,-, Josef Lasek 500,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, David Bezdek 150,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč
***** Celkem za měsíc: 32 400,14 Kč *****
Děkujeme!
§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Latest posts by Redakce (see all)
(27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Neziskofka? neměla by to být spíše Nedotofka?
O sociální cítění mě připravil tenhle stát. Pod trestem chce po mě výpalné pro lidi a skupiny lidí, kterým bych dobrovolně nikdy nic nedal.
Sociální cítění je přirozenou vlastností člověka a nemůže být vynucováno.
Souhlas, a také se naštěstí přinutit nedám, časy, kdy mi bylo těch lidí líto už jsou dávno pryč. Tedy abych upřesnil, těch lidí je mi stále líto, ale těch, kteří z jejich neštěstí kynou a těží opravdu ne. (Jde o obézního pana Novotného ml., jde o chudé modelky zlatokopky – téměř každá z nich má nadaci, jde o bývalé první dámy známých politiků a mohl bych jmenovat ještě mnoho dalších i na regionální úrovni, vždy „potřebných “ lidí.)
Smutne, ale pravdive. Kez by se vsichni nastvani dostavili k pristim volbam a alespon se POKUSILI neco zmenit, uraci se zdvednout prdele od fotbalu ci piva a zkusi pro zmenu jit volit? Bud to bude mit vliv, nebo ne, ale zkuste to!
…a zatím…Bureš pláče ,jak trpí…
Mám velkou firmu, jsem bohatý, jsem úspěšný v politice. Teď potřebuji víc času na rodinu a podobně,“ říká Babiš a dodává, že všeho, co chtěl, v životě již dosáhl. Zároveň znovu opakuje, že do politiky jít nechtěl a že mu zničila život. Přesto je přesvědčen, že politiku dělá dobře a dělá ji pro lidi.
Lubomír Vylíčil má své články založené na dokonalé analýze zvoleného problému ve vztahu ke globálním otázkám, protože v dnešním světě o nás jako o protektorátě rozhoduje náš US protektor a jeho podržtažky v Bruselu.
Psí dečka alias Sralbotka slouží jen jako podřadná podložka k ulehnutí fašistické německé feny.
Pozitivní diskriminace, která se začala ve velkém praktikovat vládami v Evropě, kdy nepřizpůsobivé menšiny dostávají více práv než většina, která je živí, je extremismus nejvyššího kalibru.
Vlády tím jen radikalizují společnost a pak se diví? Ne, tomu se může divit jen pitomec. Normální člověk se jen diví, že v tom pokračují dál a dál.
Ano, práva se nám neustále zužují, nastupuje tvrdá cenzura a je jen otázkou času, kdy budou vymyty mozky našim dětem. Hlídejte si je a hovořte s nimi doma, kdo máte ještě školní mládež, aby vás jednou nepodřízli jako sele.
Prostě fabiánský socialismus vítězí. Už neřeže po plátcích, ale po flácích!
No, a nyní, o kolik to ten Dienstbier vyhrál v těch senátních volbách na Kladně!
O 1 822!
Kdyby prohrál, neměl by imunitu! To by se to podávaly žaloby, že?
Gratuluji redakčnímu grafikovi. Tendle se fuckt povedl. Pravda, ještě lepší by byl v mundůru závodní stráže Kolbenky a páskou PSVB, ale i takhle je to krasavec. Potěšil. Děkuji.
Cituji z článku : „Hlavu téhle mocné, nadnárodní hydry, disponující pro běžného člověka nepředstavitelnými prostředky, musíme hledat mnohem, mnohem výš. A nemám tím na mysli páně ministrova oficiálního šéfa, předsedu vlády…“
Přesně tak, rozvrat Evropy je dokonale připravený plán americké plutokracie založený na bázi fašistických a neomarxistických ideologií. Rozvratná centrála pro protektorát ČR se nachází na US-Embassy na Malé Straně.
Nějak shledávám až příliš mnoho podobností se starým Dullesovým plánem. V tomto smyslu je vynalézavost amerických plánovačů dosti omezená, takže jen pitomec jejich cíle neprohlédne. Bohužel i v ČR a na tomto webu je pitomců množství větší než malé.
Já tak nějak pořád mám pocit, že Amerika a Rusko jsou v podstatě také v rolích marionet. Podle mne tuhle hru řídí úplně jiní pánové, sedíc u zeleného stolu v zákulisí. A záleží jen na tom, kterým směrem mávnou,a všichni ti Obongové, Šapíra, Merkely, Junckeři i plešhubové se moho strhnout, aby tím směrem běželi jako smyslů zbavení (vlastně … poč jako?).
Trochu je se*e Putin, protože se sebou nenechá manipulovat tolik. Ale hopká vcelku poslušně taky. Věřím, že pánové u stolu se luxusně baví tím, jak si obyčejní lidé pro nějakou „politiku“ div oči vzájemně nevyškrábou. Vhodně přilévají olej, tu na jednu, tu na druhou stranu, aby nebylo moc vidět na to, co je zajímá opravdu a co světem opravdu hýbe.
Na kšeft.
Možná Vás trochu zaráží, že Rusko a USA jsou někdy nepřáteli a někdy zase se nezávisle na ostatních spolu domluví. Někdy to také dost dobře nechápu, ale to bude tím, že nemáme velmocenské uvažování.
Prostě velmoci, impéria či říše nemají přátele, ale jen své zájmy. Ale z obou impérií je mi Rusko bližší, protože se tam neprovozují všechny ty socialistické a jinak totalitní ideologie, které rostou jak houby po dešti v USA.
http://www.nwoo.org/2016/02/21/senat-usa-bude-moci-vyhlasit-mezinarodni-stanne-pravo-a-dat-americkemu-prezidentovi-neomezenou-vojenskou-pravomoc/
Myslím že se máme těšit stále na něco nového-dalšího-stále lepšího.
Škoda, že Dienstbier nemá fousy.Vypadal by skoro jako Čegevara. A byl by hned připraven na nástup islámské revoluce, kdy se hodlá stát přinejmenším ajatolláhem.