23.8.2014
Kategorie: Politika

Č(S)R: Normalizace probíhá dle plánu

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 24|08|2014

Poučen z krizového vývoje, nejdříve po roce 1968, nyní po sametovém předání moci starých bolševiků novým neomarxistickým kádrům, prožívá český národ další etapu budování socialismu. Tentokráte s přívlastkem eurokonzumní tváře, ale se všemi prvky normalizačního běsnění kovaných komunistů.

 

 

Po malém nádechu svobody a volného trhu těsně po roce 1989, kdy snad i některé „kontrarevoluční živly“ chtěly sejít s cesty budování sociálního státu a šťastných zítřků dle učení marxismu-leninismu, se vše pomalu vrací do starých bolševických kolejí. Nomenklaturní kádry z rezervoárů SSM, KSČ a StB velmi dobře zvládly situaci a nedopustily nezřízenou „kapitalistickou společenskou anarchii“ či odklon od státem řízeného hospodářství.

 

Do poločasu přechodu mezi socialismem řízeným z Moskvy a socialismem řízeným z Bruselu byla vklíněna pětiletka temna, aby si rudí komisaři dle plánu mohli založit firmy na rozkradení již jednou ukradeného majetku a okovat bílé politické koně, kteří jejich řádění dají zákonný rámec. Bývalí bojovníci proti „vykořisťovatelské“ třídě se tak stali svými vlastními ideologickými nepřáteli a celý ten zmatek a tanec tunelovaných miliard nazvali těžkostmi transformace.

 

Když byly pod pláštíkem přechodu k demokratické společnosti „západního“ typu vytvořeny pevné základy moci hospodářské, nahromaděné v rukou „vždy připravených a vycvičených“ šedých eminencí komunistického totalitního režimu, nastala normalizace i na scéně politické. Připravené figury z prognostického ústavu se otáčely na vládním kolbišti jak na kolotoči, cíle a vize se rozplizly v opoziční smlouvě, Národní fronta „jednotné“ politické linie byla uzavřena.

 

Od té chvíle se přestalo i předstírat, že se něco mění. Národ byl spokojen s povolenými výlety do zahraničí, pestrobarevnými regály hypermarketů i vysíláním dříve závadných programů v televizi či rádiu. Dokonce se mohly na plakát Klause přimalovat pihy, o Zemanovi říci, že je jezevec a za vtip o Havlovi nečekal vypravěče kriminál. Šedý mor nekontroloval na ulici délku vlasů, na embéčko se najednou nemuselo čekat pět let, na džíny nebyly potřeba vyvexlované bony a v obchodě byl běžně k sehnání toaletní papír i dámské vložky. Společenská nirvána, všeobecná spokojenost, klid na práci a mír. Bylo na čase vytáhnout skryté červené trumfy.

 

Základní finesou ovládání společnosti je u marxistů všech typů maximalizace role státu. V dnešní době, poučeni historií, již však nestřílí z Aurory, ale pomocí krátkých malých dávek si občany zotročují postupně. Plíživým pomalým ořezáváním svobod jak při krájení salámu si přivlastňují duchovní i materiální statky jednotlivců, regulují jejich životy, osudy i výdělky. Historicky propracovanou propagandou vše kamuflují natolik šikovně, že jejich „obyčejný občan“ si vlastně ani ničeho nevšimne a naopak sám volá po dalším a dalším porobení, zesměšnění i okradení.

 

 

Tak se stalo, že dnes už ani nikomu nevadí estébáci ve vládě, stalinisté v parlamentu jako tvůrci zákonů, sociální inženýři jako tvůrci hospodářské politiky, bývalí udavači či cenzoři jako tvůrci hlavních mediálních obrazů, zkorumpovaní zloději jako „podnikatelská“ elita kapitánů průmyslu či obchodu ani emeritní lháři jako nositelé té jediné správné pravdy.

 

Nikomu tedy již ani nepřijde divné, že se vrací bolševická rétorika i vize řízení společnosti do zákonů, do oficiálních prohlášení vládních představitelů a celkově do života společnosti. Přeci již neexistuje SSSR a není třeba se ničeho bát, snad naopak jen „primitivních antikomunistů“, kteří naprosto „nechápou“ novou dobu, demokracii a všeobecné dobroserství představitelů sociálního státu. Toho státu, který své vlastní produktivní občany bezostyšně okrádá o tři čtvrtiny výdělků, zaplevelil jim životy džunglí daňovou i právní, v jejímž důsledku je každý jedinec stále jednou nohou v kriminálu, toho státu, který by rád opět začal sázet – výmyslem ministra vnitra Chovance – na spolehlivé udavače a pomocné fízly. Už snad jen chybí, aby odboráři prosadili zakládání Lidových milicí.

 

Vše výše popsané geniální zkratkou vyjádřil ve své písni již v roce 1993 Karel Kryl:

 

 „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou.

Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou.

 Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce

a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce …  

Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem,

pod střechou velký partaje se u koryta sejdem.“

 

Asi  proto mu nikdo z tehdejší politické vládnoucí věrchušky nepřišel na pohřeb a my nyní můžeme jeho vizionářská slova jen smutně zpívat. Normalizace opět vítězí.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc leden 2018: *****

Vladislav Jakš 100,-, Jan Procházka 500,- Kč, Přemysl Hrůza 1000,- Kč, Robert Schlesinger 500,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Jan Olšák 500,- Kč, Roman Foff 1500,- Kč, Tomáš Foldyna 30,00 Eur (745,29 Kč), David Bezděk 150,- Kč

***** Celkem za měsíc: 5 025,29 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (25 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
33 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.