10.3.2014
Kategorie: Společnost

Chudák chlap

Sdílejte článek:

JITKA GOTTEROVÁ 10|03|2014

Tak si to tak šinu s tím svým nákupním košem k pokladnám a přemýšlím, kterou z těch dlouhých front si vybrat. „Ha, támhle by to mohlo odsýpat,“ říkám si a fofruju na pětku, přičemž mě stihne předběhnout chlapík s pytlíkem rohlíků, krájenou Vysočinou a petkou vody, což není zas tak hrozné, a už z dálky huláká: „Jééé, čau Jendo. No pocem ty volééé, kde ty se tady bereš?“ a už si třese tlapou s tím dlouhánem na konci fronty.

 

 

Jenda se zubí od ucha k uchu a praví: „Čau voléééé. No, já tady kousek vocuď makám.“

„A co? Ještě seš s tou Blankou, nebo jakže se to jmenovala?“ vyzvídá pán s Vysočinou.

„Jó, Blanka nó. Ale s tou už nejsem, čéče z tý se ti vyklubala taková kráva, tos neviděl…..Tak teď bydlím u našich.“

„No, jó, to my už jsme s Magdou taky rozvedení a jsem už třetím rokem znovu ženatej,“ kontruje Vysočina.

„A cóó?“ na to Jenda.

 

„Hele, ty vole, to si nevybereš. Ta kdyby neměla bobra a neuměla dobře vařit, tak už ji taky kopnu do prdele. No, a co ty? Máš ňákou novou píchačku?“ zasmál se bodře pan Vysočina, který vypadal, jako by byl v osmém měsíci těhotenství, a já si tak v duchu říkala: „Bože, ty jsi ale kretén, že jsem ti raději nepřejela paty vozíkem, než ses naládoval přede mě, mohla jsem být tohohle rozhovoru ušetřena.“

 

 

Ještě, než na ty dva došla řada, stihla jsem si vyslechnout (a nejen já, neb oba pánové hovořili opravdu hodně hlasitě), jak to mají ti chlapi fakt hrozně těžké, a jaké jsme my ženy příšerné potvory prolhané.

 

„To takovej chudák chlap jde na večeři s krásnou štíhlou babou, a když ji pak v posteli vybalí z korzetu, vylejou se na něj všechny ty schovaný špeky,“ konstatuje Jenda, a pan Vysočina dodává: „….a ráno se probudíš vedle příšery s vyškubaným obočím.“

 

Jejich hurónský smích přerušila svým: „Dobrý den,“ až paní pokladní, načež se k ní oba pánové otočili a v tu chvíli doslova zkoprněli, jakoby právě zaslechli: „štronzo!“ To už jsme však vybuchli smíchy já i pán stojící za mnou.

 

„A bude to všechno, nebo budete mít ještě nějaké další přání?“ zpražila je pohledem ta hodně silná paní pokladní s namalovaným obočím pomalu až uprostřed čela. Pan Vysočina ani nečekal na drobné zpátky, a já si říkala, že za tenhle okamžik mi to čekání a poslouchání těch dvou pitomců fakt stálo.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 043,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...

Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.