svedskopeklo
12.3.2017
Kategorie: Společnost

Cesta do Švédska: Socialistické multikulturní peklo

Sdílejte článek:

JARO PLEVA

Lidstvo se dělí na dvě skupiny: Jedna jde první a něco vykoná, druhá jde za ní a kritizuje. Lucius Annaeus Seneca

Tento článek pojednává o Švédsku. Opět. Koho to už otravuje, nechť článek přeskočí a vyhne se rozčilování, ale také jistým informacím. Švédsko je přece jen na špici společenského vývoje, i když ne v tom smyslu průkopníků lidských práv, v jakém se jeho elity chtějí ve světě ukazovat.

Po kritických projevech emigrantů vůči jejich nové domovině v mém případě vůči Švédsku se občas v diskusi ozývají hlasy kritizující naopak nevděčného emigranta a zobecňující jeho kritiku na věčnou nespokojenost a remcání. „No vidíte, odešel do takové úžasné země a ani tam není spokojen!“ Z nespokojenosti s poměry v diktatuře se tím stává charakterová vada dotyčného, který nikdy nikde nebude spokojen.

Osobně si nemyslím, že na oprávněné kritice vyšinutých společenských poměrů je něco špatného, ať je to kdekoliv. Jevy hodné kritiky jsou zcela určitě přítomny v kterémkoli státě.

Netajil jsem se nikdy se svou vděčností Švédsku za přijetí a za možnosti, které se mi zde otevřely. Přesto se našly už před téměř 50 lety věci hodné kritiky, jako byla činnost švédských komunistů i sociálních demokratů a vůbec politická atmosféra, jež vyústila až do dnešní mizérie. Od doby mého příchodu uplynulo hodně vody a stav celé země se posunul směrem, který málokdo očekával a který bych si nikdy nemohl přát. Dnes je to v jistých ohledech jako být násilně vrácen do totality, ze které jsem odešel. Ale kdo může předvídat vývoj světa?

Píšu o těchto věcech proto, že mi stále záleží na pozitivním vývoji země, ve které jsem vyrostl a která mě v dospívání formovala. Když píšu česky o Švédsku, je to hlavně s myšlenkou na Čechy, varování s nadějí, že se druzí vyhnou těm zrádným pastem, do kterých se chytají jiné evropské země.

Opakuji se, když říkám, že obrázek zářných švédských zítřků je třeba vymazat z českého povědomí. Že byl švédský socialismus do jisté doby poměrně snesitelný a dnes už není byl specificky švédský jev, závisící hlavně na švédské nátuře. Homogenní společnost s převládající mírnou povahou a slušností, ještě znásobenou značným sebeovládáním, pracovitost, ochota ke spolupráci, poctivost v dodržování psaných i ústních dohod, samozřejmá hrdost sám na sebe, abych odváděl společnosti poctivou práci i daně a neulejval se, to byly rysy, které umožnily klidnou fungující společnost a úspěšný ekonomický vývoj. A to i přes různé sociálně inženýrské potrhlosti.

Souhra veškerých společenských a ekonomických faktorů se nedá přenést do jiné země, do jiné společnosti. Proto si Češi musí najít vlastní cestu a nekoukat po druhých, a dnes obzvláště už ne po Švédech, kteří jsou bohužel na nejlepší cestě do pekel. Místo následování je lépe si brát odstrašující příklad z toho, co vidíme, pokud to chceme vidět. Kde je Švédsko dnes, tam vede socialismus, zbavení jednotlivce vlastní odpovědnosti, tvorba mocí korumpovaných struktur, které vysávají národ za účelem svých ideologických cílů i osobního prospěchu, a mlčení těch, kteří na to nakonec doplatí.

K psaní mě ovšem vede také zoufalost až zuřivost, se kterou pozoruji růst tu obrovitou hromadu lží, pokrytectví a zbabělosti, jakož i ideologického svinstva, za kterou se schovávají bojovníci proti pravdě. To ovšem dnes platí nejen pro Švédsko.

A teď se dostáváme k těm méně sympatickým rysům této společnosti. Příčinou pádu či úpadku je fanatická a agresivní propagace levičácké kolektivní ideologie elitami, které samy sobě uložily úkol záchrany světa. Tento svůj cíl provádí samovyhlášená „humanitární velmoc“ na úkor vlastních občanů, aniž by se jich ptala, jestli chtějí na nedohlednou dobu živit k ničemu dobrému se nehodící masy migrantů, povětšině nenávistných vyznavačů koránu a zákonů šaría.

Švédské elity měly již dříve sklony k fanatismu a, řekněme, k jistým snahám o „konečné řešení“, nechvalně známé z jiných souvislostí. Jednou takovou oblastí fanatického řízení je oblast alkoholové politiky, kde přes jisté ústupky a všechnu evropskou svobodu obchodování a pohybu v EU si švédští lobbisté vydupali i nadále výjimku pro státní monopol. Protialkoholní klika stále přesvědčuje národ o jeho nedospělosti a nesvéprávnosti, dávaje jasně najevo, že „bez řízení státem (tj. námi besserwissry) by ses nám, ty pitomej národe, uchlastal k smrti!“

Alkohol jsou prostě „odporné exkrementy bakterií“ a proti takovým je nutno národ chránit. Že by se dal národ vychovávat s poukazem na jiné národy, kde láhve alkoholu v potravinových obchodech nevedou k okamžitému vykoupení a opilství, to nikdy nebylo na pořadu diskuse. Švédský občan tak nebude nikdy na stejném stupni dospělosti jako jiní Evropané a nikdy se nenaučí s alkoholem zacházet za použití rozumu, protože k tomu nedostal příležitost.

Tož to jen tak na okraj.

Tyto elity, někdy nazývané „nomenklatura“, budovaly své pozice desítky let, a jak to už s mocí chodí, ta korumpuje a vede k úpadku. Toho jsme dnes svědky a je to pohled pro silné nervy.

V dnešní vládě jsou figurky, jejichž projevy se bez problému dají srovnávat s komunistickými činovníky, jako byl Vasil Biľak a další soudruzi. Stejným způsobem jsou citliví na „pomluvy“ svých výdobytků a své partaje v zahraničí, stejným způsobem se snaží konstruovat zákony, aby mohli trestat odpadlíky od stranické linie, a jsou stejně nekompetentní ve svých funkcích.

Případ policisty Petera Springareho v Örebro je ovšem jen jedna parádní ukázka, jak to funguje. Ukázal, že téměř veškerou zločinnost lze v současné době připsat na konto přijatých migrantů, což je pro zodpovědné činitele provokativní pravda, za niž ho jeho šéfové postavili před soud. Soud ho osvobodil, asi se mu přece jen zdálo divoké prohlásit bandu zločinných migrantů za etnickou skupinu hodnou právní ochrany a najít pro to odpovídající paragraf.

Trvalo ale jen pár dní, než si na policistu vymysleli další obvinění nepříslušné použití počítačového systému jako „hacker“. Momentálně prokurátor sedí a mudruje, na jaký paragraf lze obvinění navléknout. Je to jistě také zastrašovací metoda, aby se dalo švédským policistům na vědomí, že se s pravdou nesmí zacházet tak ledabyle, aby se dostala na světlo.

Představitelé opoziční strany Švédských demokratů (SD) napsali článek do New York Times o problémech s rostoucí zločinností, což opět popudilo vládu. Ministryně pro integraci Ylva Johansson se vrhla bránit prestiž vlády s tvrzením v BBC, že sexuální zločinnost, např. znásilnění, naopak klesá.

Je to ovšem lež jako věž, neboť čísla hovoří něco jiného:

  • Počet ohlášených znásilnění, celkem roku 1975: 768, z toho 118 „znásilnění s přepadením“.
  • Počet ohlášených znásilnění, celkem roku 1995: 1707, z toho 289 „znásilnění s přepadením“.
  • Počet ohlášených znásilnění, celkem roku 2014: 6697, z toho 854 „znásilnění s přepadením“.

Johansson dále nazvala opoziční proti-imigrantskou stranu SD za „rasistickou stranu“, protože ukazuje na obrovské problémy se zločinností migrantů.

Vláda má plné ruce práce s obhajováním bortící se Potěmkinovy fasády, ministři jezdí po světě a lžou o švédské statistice o zločinnosti.

Zatímco toto píšu, přišla zpráva z www.breitbart.com, že Johansson byla nucena couvnout a přiznat, že lhala. Jiná politička jí připomněla, že skutečně nepotřebujeme ještě víc „fake news“ (vymyšlené události, lži). Je ironií, že zrovna sociální demokrati přišli s novým programem proti fake news nazvaným „Plán pro boj proti odporu k faktům“.

Šéf Úřadu pro prevenci zločinnosti uvádí, že podíl žen postižených sexuálním zločinem vzrostl za poslední 3 roky z 1,4 na 3 procenta: „Obrovský a hrozivý nárůst!“

Přesto Johansson tvrdohlavě trvá na tom, že nevidí žádnou souvislost mezi imigranty a rostoucí zločinností. Prakticky denní či noční zapalování aut, budov, střílení či výbuchy granátů na ulici, vandalizace, potyčky na azylových ubytovnách, zóny, nad kterými stát ztratil moc, nic z toho nevidí, či nepřizná. Hlavní sloup sociálně demokratické politiky je: Zatloukat, zatloukat a … co bylo to třetí?

Když se teď šíří bravury Johanssonky a jejích soudruhů po světě, ozývají se hlasy, že by měla odstoupit. To ale neznáte charaktery těchto vyznavačů socialistické hegemonie! Pro ty je hlavní ohled na bratrstvo zde i sesterstvo , v němž se navzájem udržují nad vodou. Křiklavým případem je říšský policejní šéf Dan Eliasson, který byl dříve generálním ředitelem vícero úřadů, všechny dokázal zruinovat a teď ruinuje celou zem.

Vždycky je vykopnut šikmo doleva o stupínek výš. To je ten, co pro ženy ohrožené muslimskými migranty vymyslel úžasně účinné náramky s nápisem „Neznásilňovat!“ Přesto mu ještě nedávno jak premiér, tak ministr vnitra vyjádřili svou důvěru, přes protesty jeho podřízených policajtů a přes volání občanů po jeho odvolání. Je to případ, na který se beze zbytku hodí verš: „Kde moh škodil, kde moh krad sociální demokrat“. Zdá se, že tuto pravdu neomezují ani hranice ani čas, je vpravdě globální.

Jiným význačným esem ve feministické socialistické nomenklatuře je Mona Sahlin. Dříve šéfem sociálně demokratické partaje, též aspirantka na ministerského předsedu, má celý život problém dodržovat zákony a předpisy, které jsou často produktem právě její partaje.

Zde je souhrn jejích hlavních životních mezníků a přestupků:

  • 1982: Členem parlamentu ve věku 25 let, jako dcera dvou soc-dem politiků.
  • 1990: Zaměstnala načerno hlídače dětí.
  • 1990: Stává se ministryní pro pracovní trh.
  • 1991: Daňový úřad od ní vymáhá 1640 švédských korun.
  • 1993: Vymáhání poplatku za televizi/radio.
  • 1993: Dva parkovací přestupky a zákaz jízdy autem.
  • 1994: Stává se vicepremiérkou.
  • 1995: Použila vládní kreditní kartu na soukromé nákupy v hodnotě 53 174 švédských korun. Prokurátor případ vyšetřuje.
  • 1995: Odchází z funkce. Bere si time-out s rodinou, asistentem a dvěma osobami ochranky, za peníze daňových poplatníků.
  • 1995 2006: Nezaplacené odborářské příspěvky.
  • 1997: Zapomíná zaplatit daně z příjmu z vlastní firmy.
  • 1998: 98 nezaplacených pokut za parkování. 32 jde k vymáhání, 24 bylo parkování na místech pro hendikepované.
  • 1999: Ministryně průmyslu a expertka pro malopodnikatele. Současně krachuje její vlastní firma.
  • 2000: 30 000 korun daňový nedoplatek jde k vymáhání.
  • 2000: Privátní večeře a dvě jízdy taxíkem zaplaceny služební kartou.
  • 2001: Dva nezaplacené účty jdou k vymáhání.
  • 2002: Zákaz používat auto, nezaplacená daň na motorové vozidlo.
  • 2006: Zajistila „neoficiální“ místo na praxi pro dceru na švédském vyslanectví.
  • 2007: Šéfkou sociálně-demokratické partaje.
  • 2009: Zákaz používání auta a nezaplacené parkovací pokuty.
  • 2011: Odchází z místa vedoucí soc-dem partaje kvůli klesající popularitě.
  • 2014: Stává se národní koordinátorkou proti „extremismu s násilnými sklony“.
  • 2016: Vystavuje lživé osvědčení spolupracovníkovi, aby dostal luxusní byt ve Stockholmu. Odchází jako koordinátorka.

Ptáte se, jak někdo může volit takovou osobu či stranu, kterou reprezentuje? Já také.

A policista Springare říká: „Vedení pokračuje, jak slíbili, ve snaze vyhrabat proti mně pokud možno něco, co by se dalo dát do souvislosti s čímkoliv kriminálním. Tak funguje Policejní úřad. Umím si představit, že zařídili solidní základ pro to, aby něco našli.“

A zatím pokračují výtržnosti, auta hoří, při nedávném větším útoku gangů v Rinkeby, předměstí Stockholmu, byl policista zasažen kamenem, načež si policie sedla do auta a přihlížela, jak migranti svobodně drancují a vandalizují obchody. Zprávy v alternativních mediích jsou už natolik jednotvárné, že to začíná být nudné, jako běžná součást švédského života. Ještěže oficiální media nic znepokojujícího nepíšou, takže kdokoliv se může uklidnit čtením Dagens Nyheter, Svenska Dagbladet nebo zprávami v TV, že se nic neděje. Což zřejmě stále ještě 75 % Švédů dělá, zastává se migrantů a stavby mešit jako projevu náboženské svobody a tváří se, že je vše v pořádku. Uvidíme, jak dlouho ještě.

ZDROJ: Jaro Pleva

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2017: *****

Jan Marek 100,- Kč, Rudolf Roedling 1000,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Slavomír Vítek 100,- Kč, Drahomíra Pacáková 500,- Kč, Karel Petrů 100,- Kč, Magdalena Machová 100,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, ing. Dagmar Husáková 2000,- Kč, ing. Milan Sobotka 100,- Kč, Anonymní dárce 2000,- Kč, Miroslav Seidl 300,- Kč, Martin Pavlíček 1000,- Kč, Karel Váňa 1000,- Kč, Lukáš Vašíček 200,- Kč, Tomáš Navrátil 400,- Kč

***** Celkem za měsíc: 11 500,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
66 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.