17.6.2014
Kategorie: Politika

Causa Řičář: Monstrproces politické a justiční zvůle (III.)

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 17|06|2014

Již dvakrát jsem se zde věnovali téměř neuvěřitelnému případu odsouzení ing. arch. Marka Řičáře (Josefa Marka) a útrapám jeho rodiny s pěti dětmi, které jim připravil český stát. Odvážný chlap, který se nechtěl stát součástí korupčního systému tunelování dotací je nakonec jediným odsouzeným v celé kause. Dostal 6 let kriminálu za údajný dotační podvod, jehož nitky vyšetřování však sám inicializoval. Blázen, který upozorní na sebe samého? Nebo je to opravdu pomsta mocných? K posouzení dáváme váženému čtenáři další část vyjádření:

 

 

Pronásledování nepohodlného svědka architekta Řičáře se na jaře 2008 pod vedením Vrchního státního zastupitelství Praha ujímá policejní útvar ÚOKFK – ten, který v roce 2005 spáchal trestnou činnost, když odmítl oznámení architekta Řičáře a zničil důkazy proti organizované skupině (viz. zpráva Inspekce Ministerstva vnitra ČR, 2011).

 

Z architekta Řičáře – klíčového svědka zločinů organizované skupiny osob z nejbližšího okolí premiéra Paroubka, se stává podezřelý, stíhaný, obviněný, obžalovaný. Bývalý svědek je pod dozorem Policie v tzv. Programu na ochranu svědků, nemůže se bránit, nemůže komunikovat s medii, nemůže si vybrat svobodně obhájce, nemůže komunikovat s obhájcem, nemůže studovat spis podle potřeby… SYSTÉM se brání SYSTÉMOVĚ = exemplárním zneužitím trestního řízení k likvidaci nepohodlného svědka…

 

Policejní útvar ÚOKFK v létě 2009 rozhoduje o zahájení trestního stíhání proti architektu Řičářovi ve věci projektu Bono Publico, v polovině roku 2010 je architekt státním zástupcem Havlem obžalován, téměř ihned – v létě 2010 probíhá soud u Městského soudu v Praze, za 3 měsíce je svědek korupce a zločinů mocných, nyní již pod jménem Marek odsouzen, na konci roku 2011 je rozsudek potvrzen odvolacím soudem…

 

JUSTICE REALIZUJE HROZBY MAFIE

 

Státním zástupcem monstrózně vykonstruovanou obžalobu v červenci 2010 projednává Městský soud v Praze. Na lavici obžalovaných údajná organizovaná skupina, 4 zcela rozdílní muži: 

1. bývalý policista Kamenský, který je jako předseda Sdružení obcí Podještědí = žadatele o dotaci za vše odpovědný, vše vyřizoval a podepisoval…. volí strategii hloupého, starého člověka se selektivní ztrátou paměti.

2. bývalý vysoký úředník Krajského úřadu v Liberci Ing.Vít, ministerstvem vyškolený hodnotitel projektů, zkušený úřednický mazák…. – volí strategii popírání všeho, včetně vlastního podpisu a včetně toho, že chodil do práce.

3. telekomunikační technik a koordinátor projektů J.Bažant – je před soudem zcela upřímný a otevřený, a nic nehraje.

4. konečně arch.Řičář, spoluautor mnoha inovativních projektů, z nichž některé byly ve své době v ČR zcela nové – ekovesnice, hospic,…. – opakovaně se soudu snaží vysvětlit celý projekt, všechny okolnosti, velmi dobře si pamatuje detaily a osoby.

 

Soud vyslýchá také svědky obhajoby… a vysmívá se jim… Odmítá připojit spis kauzy Budišov se všemi doklady a důkazy o zločinech Péti a spol. Státní zástupce Havel donutí Ing. Fajfra z MMR změnit výpověď pro potřeby své konstrukce – možná výměnou za to, že ho nebude stíhat. Svědkové architekta vesměs hodnotí pozitivně, neobviňují jej, bývalí policisté a svědkové z kauzy Budišov oceňují jeho integritu a popisují, jak byl v kauze Budišov okraden a vydírán (tváří v tvář státnímu zástupci Havlovi, který kauzu zametl…). Zástupci partnerských firem, podílejících se na přípravě projektu Bono publico, svědčí o zodpovědné a dlouhodobé přípravě projektu…

 

Pouze úředníci MMR vystupují zmatečně, protiřečí si, vzájemně se napadají a ponižují a snaží se ze sebe sejmout odpovědnost za evidentně nefungující úřad…. Bývalá náměstkyně Jourová, kdysi obviněná v kauze Budišov a kdysi obviňující Paroubka, ona, která projekt opakovaně konzultovala, si dává záležet: projekt byl absurdní, nerealizovatelný, nezná ho, vždy proti němu bojovala, na MMR podle svých pudů dobře poznala, kdo tam co dělá a kdo se podílí na nelegálním financování ČSSD, ale ona je neohrožená bojovnice proti korupci a zločinu a moc trpěla… – o milionech nalezených při vyšetřování kauzy Budišov v garáži pochopitelně ani slovo…

 

Advokát architekta Řičáře je klidný – je si po 40 letech praxe jist, že celá obžaloba je bohapustým výmyslem a přáním státního zástupce Havla, je v jednoznačném rozporu se skutečností a spravedlivý proces musí skončit osvobozujícím rozsudkem…

 

Rozsudkem Městského soudu ze dne 26. října 2010, později ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 14. prosince 2011, byl Marek Řičář (později Josef Marek) uznán vinným ze spáchání zločinu dotačního podvodu a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti let, trest propadnutí veškerého majetku a zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu samostatné výdělečné činnosti a funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech zabývajících se projektovou činností na dobu 5 let. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. prosince 2011.

 

Prvoinstanční soud architektu Řičářovi vytkl, že v rámci aktivit spojených s projektem Bono Publico v roce 2004-2005 s ostatními obviněnými dohodl a následně v roce 2005, v době, kdy spolupracoval s policií při vyšetřování kauzy Bono publico, realizoval plán vylákání účelově vázané dotace ve výši 15.500.000 Kč z dotačního programu MMR (POV – DT 3) na zpracování projektu sítě multimediálních pavilonů BONO PUBLICO. Obviněný měl dle názoru soudu celou „operaci“ zkoordinovat, v žádosti o dotaci měl nepravdivě uvést údaje splnění podmínek výzvy k podávání žádostí o poskytnutí dotace, údaje o nákladech na přípravu projektové dokumentace, celkových předpokládaných nákladech realizace tohoto projektu.

 

Obžalovaný měl „docílit“ poskytnutí dotace, ačkoliv žadatel o dotaci – Sdružení obcí v Podještědí ani společnost Bono Publico o.p.s. nebyly schopny splnit podmínky pro poskytnutí dotace, v rámci SROP se nepočítalo s podporou projektů s celorepublikovým dosahem, jakým byl projekt Bono publico, pro tento titul nebyl alokován dostatek finančních zdrojů, nebyly finanční prostředky na spolufinancování realizace tohoto projektu. České republice měla být způsobena škoda odpovídající výši poskytnuté dotace.

 

Architekt Řičář byl ve výroku o trestu označen za vůdčí osobu organizované skupiny. Odvolací soud prvoinstanční rozsudek v podstatě potvrdil, snížil trest odnětí svobody ze sedmi na šest let. Nezbývá než shrnout: architekt Marek Řičář, v roce 2006 klíčový svědek v tzv. kauze Budišov proti skupině osob z nejbližšího okruhu tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka (Zdeněk Doležel, Věra Jourová a Ladislav Péťa) v souvislosti s vydíráním, zneužíváním dotací a korupcí…. je v roce 2013 jediným nepodmíněně odsouzeným ve vykonstruované kauze Bono publico, je zcela společensky, ekonomicky, mediálně, lidsky zlikvidován a jeho život je již 8 let v troskách, stejně jako život jeho rodiny….

 

Trestní stíhání všech obviněných osob v kauze Budišov bylo zastaveno nebo vedlo do ztracena a naopak všechny výhrůžky, kterými vydírali a ohrožovali architekta Řičáře, se staly skutečností… Tento případ tragicky dokazuje, že poukazovat na korupci a politické praktiky mocných (kauza Budišov), ochota svědčit a angažovat se proti všudypřítomnému zločinnému SYSTÉMU se v ČR nejen nevyplácí, ale dokonce tvrdě trestá.

 

 

A tak se exemplárním zneužitím trestního řízení k likvidaci svědka právě justice a další orgány trestního řízení stávají tím, kdo realizuje výhružky architektu Řičářovi, vyslovené skupinou kolem Péťi v letech 2005-6. Jak je to možné, ukazuje následující seznam porušení zákona:

Seznam porušení zákona v trestním stíhání a rozsudku proti architektu Marku Řičářovi – dnes Josefu Markovi:

 

 

I. Soud nepřípustně rozšířil podmínky trestní odpovědnosti a porušil zásadu „nullum crimen sine lege“ (nelze spáchat zločin bez porušení zákona)! Architekt Řičář byl potrestán za spáchání trestného činu, který nespáchal a ani spáchat nemohl, protože žádnou žádost o dotaci nepodepsal, ani podepsat nemohl a nepodepsal ani žádnou přílohu k žádosti před rozhodnutím o přidělení dotace!

 

II. Architekt Řičář byl potrestán s tím, že způsobil škodu 15,5mil. Kč, ale Česká republika zastoupená Ministerstvem pro místní rozvoj se odmítla připojit k soudnímu řízení s požadavkem na náhradu škody! To zásadně zpochybňuje legitimitu použití trestního práva jako nutného prostředku k prosazení práva!

 

III. Architekt Řičář byl potrestán za uvedení nepravdivých údajů v příloze žádosti o dotaci – ale ve skutečnosti architekt v žádných přílohách žádosti před přidělením dotace nic neuváděl a ani uvádět nemohl! Jím podepsané přílohy se vztahovaly až k následnému čerpání již přidělené dotace a soud vůbec nedokázal jejich nepravdivost…

 

IV. Soud kriminalizuje a trestá architekta Řičáře za práci úředníků ministerstva pro místní rozvoj!Soud totiž vůbec nechtěl vzít na vědomí sdělení úředníků MMR, že pro přidělení dotace žadateli, tedy Sdružení obcí Podještědí, nehrály nějaké přílohy vůbec žádnou roli!

 

V. Architekt Řičář byl potrestán jako organizátor zločinecké skupiny – toto tvrzení soudu je vykonstruováno uměle, je neprůkazné, chybné, nepřezkoumatelné a neudržitelné!

 

VI. Architekt Řičář byl potrestán za údajně „lživé“ celkové náklady projektu BONO PUBLICO – soud nejen že na posouzení této zcela odborné otázky nezadal znalecký posudek, ale dokonce posudek obhajoby, který potvrzoval pravdivost těchto nákladů, nezákonně odmítl!

 

VII. Soud nezjistil skutkový stav, nezabýval se průběhem dotačního procesu, kdy a proč je dotace poskytnuta a kdy je čerpána, nerozlišuje fázi podání žádosti o dotaci (ta jediná je rozhodující pro případný dotační podvod), posouzení a schválení dotace a následně čerpání dotace!

 

VIII. Soud si pro potřeby odsouzení architekta Řičáře „vypůjčuje“ co se mu hodí z různých dotačních programů a přičítá mu i zcela absurdní okolnosti – například nerealizaci projektu BONO PUBLICO ČECHY poté, co byl vydíráním ze strany Péťi a spol. nucen odejít od projektu a firmy Bono publico!

 

IX. Rozsudek soudu je založen na zcela chybné záměně jedné části projektu za celek, tedy 935 tisíc Kč na jednu část modulárního projektu za 311 milionů Kč na projekt jako celek. To má za následek systémovou chybu všech úvah soudu!

 

X. Soud hrubě a opakovaně porušil procesní práva architekta Řičáře, když si odborné otázky nesprávně vyhodnotil sám, protože k tomu neměl žádnou kompetenci a znalosti!

 

XI. Soud nezohlednil všechny okolnosti případu, například tak zásadní skutečnost, že projekt BONO PUBLICO ČECHY a poměry žadatele o dotaci (SOP) byly opakovaně podrobně prezentovány na MMR, úředníci MMR a především garant dotace na straně MMR Ing.Fajfr měl absolutně všechny informace a podklady o situaci žadatele a stavu projektu…. což vylučuje, aby MMR bylo podvedeno.

 

XII. Soud úplně ignoroval intenci dotace = pořízení projektové dokumentace pro další přípravu a realizaci projektu! A přesně tato požadovaná projektová dokumentace byla pořízena = účel poskytnuté dotace byl splněn!

 

XIII. Soud zcela ignoroval zjevný úmysl žadatele o dotaci (a dále i projektanta – architekta Řičáře), který nesměřoval ke spáchání trestného činu, neboť projektová dokumentace byla zhotovena a dodána podle podepsané smlouvy o dílo!

 

XIV. Soud neprovedl dokazování, zda byly architektem uvedené údaje nepravdivé či hrubě zkreslené a naopak odmítnul důkaz obhajoby – znalecký posudek znaleckého ústavu Grant Thornton Valuation a.s.

 

XV. Rozsudek je zatížen zásadní procesní vadou v podobě nepřezkoumatelností sdělení obvinění, obžaloby a z toho plynoucí důsledky pro celé trestní řízení.

 

XVI. Soud bezdůvodně odmítnul připojení spisu kauzy Budišov, který obsahuje zásadní fakta o příčinách a okolnostech likvidace architekta Řičáře, kromě jiného také celé účetnictví společnosti Bono Publico, které dokládá, že nic neukradl!

 

XVII. Rozsudek je jako celek nepřezkoumatelný!

 

XVIII. Došlo k porušení práva na obhajobu tím, že bylo architektu Řičářovi jeho zařazením do programu na ochranu svědků téměř znemožněna obhajoba – neměl možnost komunikovat s obhájcem, svobodně se pohybovat a studovat spis podle potřeby, vyhledávat a předkládat důkazy…..!

 

XIX. Soud zcela bez důkazu převzal konstrukce státního zástupce Havla, že architekt ukradl 15 milionů! Architektem Řičářem řízená část společnosti Bono Publico, o.p.s. totiž nikdy nedostala jedinou korunu dotace! Příjemcem dotace bylo SOP, které z ní hradilo svůj smluvní závazek vůči dodavateli,tj. společnosti Bono Publico. Tato společnost smluvní odměnu za odvedenou práci použila na mzdy zaměstnancům, daňové povinnosti, odvody a platby subdodavatelům, jak ukazuje účetnictví, které má policie ve spisu kauzy Budišov. To vylučuje motiv nelegálního obohacení na straně architekta Řičáře.

 

XX. Soud trestá architekta Řičáře za administrativní chyby příjemce dotace = Sdružení obcí Podještědí (porušení rozpočtové kázně, nepožádání o prodloužení termínu pro splnění podmínek dotačního titulu)!

 

XXI. Soud trestá architekta Řičáře za administrativní úkony provedené mimo jeho působnost mezi SOP a MMR, které MMR průběžně nejen kontrolovalo a schvalovalo, ale dokonce osobou Ing.Fajfra donutilo SOP k čerpání přidělené dotace!

 

XXII. K porušení práva na spravedlivý proces došlo i tím, že architekt Řičář byl uznán vinným, ačkoliv jeho „vina“ či „zavinění“ nebyly prokázány (zásada nullum crimen sine culpa, není trestného činu bez viny)!

 

XXIII. Soud zcela ignoruje skutkové okolnosti, kdy Marek Řičář spolupracoval s Policií ČR v kauze Budišov (útvar ÚOOZ Jana Kubiceho ho opakovaně prověřoval, Kubice a Vlas svědčili v jeho prospěch u soudu), a zároveň absurdně měl páchat trestnou činnost v projektu Bono Publico Čechy!

 

XXIV. Soud se svým rozsudkem zapojil do protiprávní operace státního zástupce Havla na vyvlastnění majetku v hodnotě cca 80 milionů Kč panu Josefu Semrádovi, někdejšímu obchodnímu partnerovi architekta Řičáře. Konstrukce obžaloby, že architekt Řičář byl majitelem panu Semrádovi vyvlastněné společnosti Kristián development, a.s., byla v průběhu řízení panem Semrádem spolehlivě vyvrácena. Přesto stát J. Semrádovi majetek ukradl metodou, za kterou by se nemusela stydět ani komunistická justice v 50. letech.

 

XXV. Soud na základě absurdních a neudržitelných konstrukcí uložil architektu Řičářovi likvidační kombinaci trestů a tím ničí nejen jeho, ale i celou jeho rodinu s 5 nezaopatřenými dětmi. Architektu Řičářovi byl jako jedinému z vykonstruované „zločinecké skupiny“ uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na 6 let, konfiskace veškerého majetku a zákaz podnikání na 5 let. Ostatní obžalovaní (předseda SOP a bývalý policista Kamenský, dlouholetý vysoký úředník Krajského úřadu Vít a telekomunikační technik Bažant) vyvázli s podmíněnými tresty. Tím by i v případě absence zbývajících porušení zákona byla porušena zásada přiměřenosti trestních sankcí uvedená v § 37 a 38 trestního zákoníku!

 

XXVI. Rozsudek nepopisuje skutkový stav, ale naopak vytváří temnou mlhu a z architekta Řičáře dělá zločinecké monstrum. Z 90 % se zabývá jinými skutečnostmi, než spácháním dotačního podvodu. Namísto ve skutečnosti naprosto jednoduché, stručné a přehledné administrace žádosti o dotaci, konstruuje nepřehledný, nesrozumitelný a zapeklitý příběh, který je výplodem fantazie a přání žalobce Havla!

 

XXVII. Znění rozsudku účelově vytváří dojem, že Marek Řičář byl u všeho, všechno řídil a všechny naváděl ke zločinu, což je v evidentním rozporu se skutečností, tudíž nedokazatelné! Architekt je odsouzen jako organizátor trestného činu, ačkoliv ho tak soud ani předtím policie a obžaloba formálně nekvalifikovali a ačkoliv taková kvalifikace je neudržitelná!

 

XXVIII.Soudy pominuly několik zásadních argumentů, proč je u architekta Řičáře vyloučen úmysl páchat trestný čin. Především: jak by mohl architekt Řičář páchat vědomou trestnou činnost a současně žádat policii o pomoc a nechávat se policií prověřovat, když byl Péťou a spol. vydírán a okrádán o firmu – absurdní!

 

XXIX. Konstrukt organizované skupiny je nelogický a neudržitelný, a proto nemohl být ani prokázán – naopak jednotlivá skutková zjištění v rozsudku narušují závěr o organizovanosti!

 

XXX. Kauzální nexus – soud přičítá architektu Řičářovi k tíži více skutečností, než mohl ovlivnit.

 

XXXI. Rozsudek vede k podezření, že soud přesouvá zodpovědnost a vinu za chyby, nefunkčnost a nesystémovost aparátu MMR, na žalobcem Havlem vybranou oběť, architekta Řičáře. Toto podezření posiluje změna výpovědi ředitele odboru MMR Ing. Fajfra v průběhu řízení přesně podle scénáře žalobce Havla! Situaci MMR dokresluje i flagrantní nekompetentnost, nesoulad až „úřednická válka“ mezi jednotlivými odbory a úředníky MMR, jak ji samotní úředníci MMR předváděli před soudem!

 

XXXII. Obdobně rozsudek v rozporu se skutečností a s důkazy přesouvá zodpovědnost, vinu a trest z žadatele o dotaci na projektanta. Odpovědnost za žádost o dotaci přece nenese projektant dodavatelské firmy, ale statutární orgán žadatele – v tomto případě předseda sdružení obcí resp. sněm starostů obcí SOP!

 

XXXIII.Rozsudek jako celek je nepřezkoumatelný, vnitřně rozporný, nevypořádává se s argumenty obhajoby, které většinou ignoruje!

 

XXXIV.Ve skutkové větě rozsudku chybí přesné vymezení skutku podle příslušných znaků skutkové podstaty trestného činu v zákoně!

 

XXXV. Soud zcela ignoroval svědectví zástupců dodavatelů technických částí projektu – ti nejenom že potvrdili nejenom reálnost a jedinečnost projektu, ale potvrzovali také správnost propočtů celkových nákladů.

 

XXXVI.MMR v roce 2005 vyhlásilo Dotační titul DT 3 na podporu „pilotních“ projektů – projektů u kterých se testují výsledky, přínosy, rizika atd. Soud ale trestá architekta a další za to, že si vůbec dovolili takový pilotní projekt projektovat, ověřovat a připravovat k realizaci! A navíc k tomu soud používá falešnou argumentaci, vyrábí pseudoproblémy a je veden jedinou snahou – udržet konstrukci obžaloby!

 

XXXVII. Soud nejen že ignoruje výpověď J. Kamenského, předsedy Sdružení obcí = žadatele o dotaci: (…)„všechny současně uklidnilo to, že Ing. Fajfr (MMR) byl seznámen s tím, že SOP nedisponuje částkou, která měla představovat jeho finanční spoluúčast…., a přesto je ujistil, že v tom není žádný problém, a že prakticky žádný z žadatelů o dotaci nemá v počátečních fázích potřebné finanční prostředky“.(…), ale dokonce za situaci na straně příjemce dotace a za jeho čerpání dotace likvidačně odsuzuje architekta Řičáře!

 

XXXVIII. Podle judikatury soudy musí zkoumat konkrétní osobu poškozeného (podvedeného), jakož i jeho případný podíl na přidělení dotace, jeho odbornost, opatrnost či hospodárnost a využití kontrolních mechanismů. Jak mohlo být MMR podvedeno, když na přípravě čerpání dotace tak úzce spolupracovalo a mělo o všem podrobné údaje? MMR se zabývalo projektem cca 15 měsíců před podáním žádosti. Již od roku 2004 mělo MMR projekt v rozpracovanosti k dispozici, znalo jej a na jeho připravovaném využití spolupracovalo (např. projekt česko-in) a zástupce MMR Fajfr měl o projektu a žadateli všechny informace….!

 

XXXIX.Rozsudek je založen na zcela absurdním předpokladu – přání žalobce – o dlouhodobě plánovaném zločinu… ale: už roce 2002 a následně v roce 2003 dvě studie proveditelnosti, zpracované společností DHV, s.r.o., potvrdily, že projekt je smysluplný, inovativní, a to nejen v rámci České republiky, ale dokonce v rámci celých Evropských společenství a že přináší řešení, která tehdy na trhu chyběla!

 

XL. Porušení předpisů o příslušnosti Vrchního státního zastupitelství svědčí o manipulaci s kauzou – dozor nad přípravným řízením a obžalobu zastupoval nepříslušný státní zástupce VSZ v Praze JUDr. Boris Havel, který na počátku roku 2007 přebral kauzu Budišov od státní zástupkyně Městského SZ v Praze, poté ji rozdrobil a přesně podle politické objednávky zametl pod koberec.

 

XLI. Architekt Řičář byl potrestán na základě trestního řízení, kde jej vyšetřuje stejný policejní útvar, jehož příslušníci v minulosti proti němu páchali trestnou činnost (závěr šetření Inspekce Ministerstva vnitra v roce 2011), když ničili důkazy, odmítli vyšetřovat jenom proto, že do kauzy byl zapleten i premiér Jiří Paroubek!

 

XLII. Soud protizákonně kvalifikuje obchodní závazkové vztahy a prováděné platby jako legalizaci výnosů z trestné činnosti! Finanční prostředky ovšem nebyly ze strany dodavatele projektové dokumentace získány trestnou činností, nýbrž fakturací a úhradou za odevzdanou práci! 

 

XLIII. Soud zcela ignoroval popsaný kontext daného případu v souvislosti s politicky brizantní kauzou Budišov, která se dotkla bývalého premiéra Paroubka a kterou ukázkově využil nastupující premiér Topolánek…

 

 

Na závěr je nutné připomenout:

Podle výpovědi Jana Kubiceho byl architekt Řičář určen jako „cvičný cíl“ pro připravovanou vraždu Jana Kubiceho. Jelikož mu bylo vyhrožováno smrtí, byl od října 2006 na návrh Policie ČR zařazen do programu na ochranu svědků.

 

Likvidace svědka tím ovšem nekončí – případ popsaného zneužití justice se opakuje v roce 2011, kdy je proti Marku Řičářovi zahájeno další trestní stíhání, a to několik málo měsíců (konkrétně v srpnu 2011) před odvolacím řízením (prosinec 2011). Tento nový případ zase dozoruje JUDr. B.Havel, a to přesto, že opět není věcně příslušný.

 

Ing.arch. Marek Řičář byl zlikvidován kvůli neochotě dát se do služeb mafie, on sám – bez domova, rodiny, majetku, peněz, zdroje obživy, beze jména… k tomu říká: 

„Kdo mlčí ke zločinu, stává se jeho spojencem… a kdo se jednou ohne, už zůstane ohnutý do konce života. Moji předkové zločinu neposluhovali, ať už to byl zločin nacistický nebo komunistický, a ani já se neohnu před zločinným SYSTÉMEM, který svou moc staví na zneužívání zákona, justice a policie pro potřeby korupční mafie a na strachu a poslušnosti lidí. Proto budu bojovat až do úplného konce a nemůžu nikdy akceptovat „trest“ za něco, co jsem nespáchal a spáchat nemohl. Nemůžu po 7 letech, které mně a mojí rodině vzal SYSTÉM, přistoupit na falešnou hru na spravedlnost a právo a stát se figurkou ve hře mocných. Před 7 lety jsem byl mafií „pohřben“, nemám nic, nejsem nikdo, na mém „hrobě“ slaví politická prostituce, lidská špína a STRACH… a právě já, který více nejsem, než jsem, Vás volám: nemlčte!, překonejte svůj strach!, nenechte se zneužívat!, neposluhujte!, pomozte!“

 

PS: SYSTÉM = propojení nezákonných aktivit politiků, podnikatelů, úředníků a podsvětí za účelem posílení moci a získání bohatství.

 

PPS: Komu se tento případ také nezdá tak jednoznačný, může připojit svůj podpis pod petici za zrušení rozsudku a obnovení procesu ZDE.

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.