capi
21.3.2016
Kategorie: Společnost

Čapí hnízdo: Koho Babiš vymyslí jako vlastníka akcií není důležité. Podstata problému je jinde

Sdílejte článek:

RED/LUKÁŠ WAGENKNECHT 21|03|2016

Jak důležité je znát „anonymního, tajemného“ vlastníka farmy Čapí hnízdo v okamžiku získání dotace? Je podstatné, zda byla malým či velkým podnikem? Jaké problémy generují dotace obecně? Jaké ponaučení z celé kauzy bychom si měli vzít? 

Těmito otázkami a odpověďmi na ně se na svém blogu zabývá bývalý náměstek ministra financí Babiše Lukáš Wagenknecht, český ekonom a státní úředník. V letech 2003 až 2006 působil na Ministerstvu vnitra ČR, kde se jako úředník zabýval interním auditem. Později přešel do soukromé sféry a do konce roku 2007 pracoval pro společnost FOXCONN CZ, v níž se věnoval internímu auditu, systému řízení kvality a výrobě ICT. Jeho pracovní kariéra pokračovala v letech 2007 až 2009 na Regionální radě regionu soudržnosti Střední Čechy, kde byl vedoucím odboru interního auditu a měl na starosti i problematiku fondů Evropské unie. V letech 2009 až 2013 působil opět v soukromém sektoru, a sice ve společnosti Deloitte, kde se jako manažer zabýval vnitřním kontrolním systémem, Evropskou unií, manažerskou kontrolou a auditem. V roce 2013 byl pak krátce zaměstnán v Dopravním podniku hl. m. Prahy jako vedoucí odboru interního auditu. Dne 3. února 2014 jej ministr financí ČR Andrej Babiš jmenoval svým 1. náměstkem pro oblast finančního řízení a auditu. V červnu 2015 jej však z této funkce odvolal.

Na otázky, zmíněné v úvodu, můžeme v jeho textu dostat zajímavé odpovědi od člověka, kterého Babiš označuje jako jednoho z lidí, kteří celou kauzu rozpoutali. Dovolujeme si tedy citovat:

Co je podle mého podstatné u projektů Čapí hnízdo

Kauza dotací pro Čapí hnízdo hýbe politikou. Nechtěl jsem se k této záležitosti původně nijak vyjadřovat, nicméně opakované dotazy od novinářů, včetně těch z mediálního domu MAFRA, a poloinformovanost veřejné debaty o tom, k čemu vlastně slouží evropské dotace, mě donutila zamyslet se a pokusit vyvrátit řadu mýtů, které tuto kauzu obestírají. Celá debata o tom, kdo byl vlastníkem firmy Farma Čapí hnízdo, je totiž z velké části nesmyslná, a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, není zas až tak podstatné, jestli byla firma Farma Čapí hnízdo malým či středním podnikem. Za druhé, není důležité, kdo byl držitelem anonymních akcií této firmy v letech 2008 – 2013. Zároveň nijak nezáleží na tom, koho ve středu pan ministr financí ve Sněmovně za anonymního vlastníka označí. Podle mě je podstatné úplně něco jiného, něco o čem se raději nemluví nahlas.

Není vůbec podstatné, jestli byla firma formálně malým či středním podnikem

Každá dotace pokřivuje trh. Pokud se dotace přesto poskytuje, musí k tomu být zvláštní důvod spočívající v ochraně určité vyšší hodnoty než je svobodná tržní soutěž. U dotací malým a středním podnikům je tímto zvláštním důvodem jejich omezená možnost získat na své projekty úvěry na standardním bankovním trhu. Smyslem evropských dotací pro malé a střední podniky je poskytnout jim finanční prostředky na projekty, na které by jinak nedosáhly. Jinak řečeno, jestliže malý či střední podnik má prostředky či možnosti, aby na svůj projekt získal standardní úvěr od banky, nebo pokud má strategického partnera, který mu může pomoci projekt financovat, pak nemá nárok na dotaci. Evropské dotace jsou zde pouze pro ty malé a střední podniky, které výhody z nich plynoucí skutečně potřebují. Pokud malému a střednímu podniku, který dotaci nepotřebuje, protože není znevýhodněn, úředníci dotaci přesto dají, jednají protiprávně. Stejně protiprávně jedná malý a střední podnik, pokud žádá o dotaci s vědomím, že má možnost jednoduše získat financování pro svůj projekt jinými způsoby – například u banky nebo od strategického partnera projektu.

Z veřejně dostupných zdrojů víme, že společnost Farma Čapí hnízdo požádala o projekt s rozpočtem 203 milionů. 50 milionů dostala od dotačního úřadu, zbytek si musela profinancovat sama. Současně se dá na internetu z účetních závěrek zjistit, že Farma Čapí hnízdo od Agrofertu, svého strategického partnera, mohla získat a skutečně získala záruku pro úvěr na standardním trhu pro projekt Čapího hnízda ve výši 350 milionů. Na rozdíl od skutečně znevýhodněného malého podniku, kterému by žádná banka obdobnou sumu na podobný projekt nikdy jenom tak bez ručení mocného holdingu nepůjčila. Máte-li někdo malý podnik s hodnotou dva miliony, můžete si to zítra u své banky či jakékoli jiné banky vyzkoušet na vlastní kůži. Jsem zvědavý, jak dopadnete.

Díky zaručenému úvěru, který byl sedminásobně vyšší než dotace a převyšoval rozpočet projektu o 150 milionů, firma Čapí hnízdo nebyla nijak znevýhodněna kvůli své velikosti při přístupu k financování projektu. Naopak je zřejmé, že žádnou dotaci vůbec nepotřebovala, protože mohl být projekt financovaný z úvěru úplně celý. Krom toho strategický partner projektu zajišťoval firmě Farma Čapí hnízdo řadu služeb souvisejících s realizací projektu Čapího hnízda – například stavební práce nebo služby designéra a architekta. Opět jestliže strategický partner projektu mohl pomoci a skutečně pomohl zajistit realizaci projektu, který by skutečně znevýhodněný malý a střední podnik sám nezvládl, pak je zřejmé, že žádnou dotaci nepotřeboval.

Není důležité, kdo byl držitelem anonymních akcií firmy Farma Čapí hnízdo a.s. v letech 2008 – 2013

Za druhé, je zcela nepodstatné, kdo byl držitelem anonymních akcií firmy Farma Čapí hnízdo v letech 2008 – 2013. Nijak tedy nezáleží na tom, koho pan Babiš za anonymního držitele označí, nebo kdo se k tomu sám přizná. Může totiž označit úplně kohokoli a nebude možné nijak ověřit, zda tato osoba skutečně tímto anonymním držitelem byla či nebyla. Kouzlo anonymních akcií totiž spočívá v tom, že je jejich vlastníkem ten, kdo je v danou chvíli fyzicky drží v ruce. Anonymním akcionářem může být úplně kdokoli. Hypoteticky, kdyby anonymní akcionář, který měl anonymní akcie v ruce, předal tyto akcie jiné osobě, která by je předala jiné osobě atd., mohly by se jako anonymní akcionáři Čapího hnízda za pět let vystřídat všichni občané České republiky, jež jsou způsobilí k právním úkonům. Pan ministr tak může označit za anonymního vlastníka jakéhokoli člověka a tento člověk skutečně mohl být oním anonymním vlastníkem, pokud v letech 2008 – 2013 držel anonymní akcie firmy Farma Čapí hnízdo alespoň sekundu v ruce. Je evidentní, že pro odpověď na otázku zda byla dotace firmy Čapí hnízdo poskytnuta oprávněně či neoprávněně, je ukázání na osobu, která možná byla, možná nebyla anonymním vlastníkem, zcela irelevantní.

  • Kdyby si kdokoli – místo vymýšlení zbytečných argumentací, zda stát mohl či nemohl dávat dotace firmám s nejasnými vlastníky – dal nepříliš obtížnou práci s dohledáním relevantní judikatury Evropského soudního dvora – jedná se o evropské dotace podléhající evropskému právu – mohl by mimo jiné zjistit následující:
  • Nezáleží tolik na tom, kdo malý či střední podnik formálně vlastní, ale zda tento podnik jedná samostatně a nezávisle, nebo zda jedná společně s jiným podnikem.
  • Nezávislost a samostatnost malého a středního podniku nesmí být obcházena z formálních důvodů nebo pomocí čistě formálních právních konstrukcí.

V této souvislosti poté lze z údajů v médiích ohledně firmy Farma Čapí hnízdo zjistit následující fakta:

  • Poskytnutí úvěru nebo záruky k úvěru ze strany společnosti skupiny Agrofert, která se zaručila za úvěr pro firmu Farma čapí hnízdo a.s.
  • Vlastníkem pozemků, na kterých byl realizovaný projekt Čapí hnízdo, byla společnost IMOBA ze skupiny Agrofert.
  • Andrej Babiš, jako fyzická osoba – 100 % vlastník skupiny Agrofert, a skupina Agrofert se podíleli na faktickém provozování projektu Čapí hnízdo:
    – dlouhodobý podnájem jedné z nemovitostí na Čapím hnízdě Andreji Babišovi nebo skupině Agrofert,
    – skupina Agrofert byla strategickým partnerem projektu Čapí hnízdo,
    – společnost IMOBA se podílela na přípravě projektu (projektová dokumentace, investor atd.),
    – společnost skupiny Agrofert poskytovala společnosti Farma Čapí hnízdo pronájem vozidla,
    – valné hromady společnosti Farma Čapí hnízdo se konaly v sídle společnosti Agrofert,
    – Andrej Babiš a jeho partnerka se podíleli realizaci samotného projektu Čapí hnízdo.
  • Jako členové statutárních orgánů společnosti Farma Čapí hnízdo byly osoby blízké Andreji Babišovi.
  • Jako členové statutárních orgánů společnosti Farma Čapí hnízdo zasedaly osoby, které byly současně ve statutárních orgánech společností skupiny Agrofert.

Spojíme-li si tato fakta s výše uvedeným stanoviskem Evropského soudního dvora v kauzách týkajících se poskytování evropských dotací, může si každý učinit svůj závěr sám. Může si učinit vlastní závěr o tom, zda byla firma Farma Čapí hnízdo nezávislým a samostatným podnikem – bez ohledu na to, že Čapí hnízdo po celou dobu ve skutečnosti anonymně vlastnil Tonda Blaník, Červená Karkulka nebo jakákoli jiná osoba, kterou se možná dozvíme ve středu. Každý si může učinit vlastní závěr také o tom, jestli tato nezávislost a samostatnost byla jakýmikoli formálními právními konstrukcemi obcházena. V neposlední řadě si každý může učinit vlastní názor, jestli byla dotace poskytnuta protiprávně. Jakýkoli auditor trochu zběhlý v oblasti evropských dotací by měl mít podobnou kauzu vyřešenou stejně jako já za jedno odpoledne.

Jaká si vzít poučení z Čapího hnízda?

Kauza Čapí hnízdo ukazuje na dva závažné problémy. Za prvé to, že dotační úřady neřeší, zda se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně či nikoli. Dodnes v podstatě nikdo nekontroluje skutečného vlastníka, a to minimálně v případech, kdy o dotaci žádá nějaký finančně silný hráč (viz komentáře Davida Ratha a dalších úředníků odpovědných za schvalování dotace, že dotaci na Čapí hnízdo nešlo nedat). Za druhé, je naprosto nutné, aby nejen o veřejné zakázky, ale i jakékoli dotace mohly žádat pouze firmy s jasně prokazatelnými vlastníky. Když už pro nic jiného, tak aby se podobné mediální frašky a tahání anonymních vlastníků v kauze Čapí hnízdo jako králíků z klobouku kouzelníka Pokustona již v budoucnu nemohlo opakovat.

ZDROJ: Lukáš Wagenknecht

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 4 048,00 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...
loading...
6 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.