1.10.2013
Kategorie: Společnost

Byl jsem na Potěmkinově nábřeží (otevřený dopis primátorovi hl.m.)

Sdílejte článek:

JAN POLANECKÝ 01|10|2013

Vážený pane primátore, dovoluji si Vás tímto oslovit formou otevřeného dopisu a vyjádřit tak zásadní znepokojení nad postupem Magistrátu hl. m. Prahy, Útvaru rozvoje města a iniciativy Auto*Mat ve věci několikanásobného uzavření Smetanova nábřeží pro osobní automobilovou dopravu v průběhu září a října tohoto roku.

 

 

Domnívám se, že vedení města či jednotlivých městských částí by nemělo podléhat tlakům úzkých lobbistických skupin, které prosazení svých agresivních priorit skrývají za tzv. veřejný, údajně apolitický, zájem. Iniciativa Auto*Mat, která na komunální úrovni protlačuje své politické záměry je zářivým příkladem tohoto problému. Tato skupina je značně navázána na struktury města a odčerpává nemalou porci veřejných prostředků prostřednictvím dotací, často ve prospěch jejích konkrétních členů či příznivců. Budoucí situace naší metropole by přitom měla být otevřenou politickou otázkou, o které by se měla vést rozsáhlá a nikoliv zákulisní debata. Veřejné diskuse v dnešní podobě jsou zcela nedostatečným nástrojem a slouží obvykle jen jako zástěrka pro tiché schválení předložených záměrů bez povšimnutí širší veřejnosti.

 

Celý problém tkví v tom, že v zájmu úzké menšiny je zde opět manipulováno s téměř celou pražskou veřejností. Zdá se, že se jedná o další z řady testů liknavosti obyvatel města, kteří se díky své odevzdanosti nechají vláčet téměř jakýmkoliv sociálně inženýrským záměrem, a to nejen v oblasti dopravy. Tato nebezpečná manipulace se snaží vyvolat dojem, že se jedná o realizaci oprávněného většinového zájmu, „inspirovaného vyspělými městy západní Evropy“. Stát či municipalita zde však nejsou od toho, aby diktovaly lidem, co je pro ně nejlepší. Lidé to vědí sami nejlépe, bez manipulace zájmových skupin nebo magistrátních úředníků. Nechme občany svobodně rozhodnout, jakou formu dopravy si zvolí a nedirigujme jejich životy v takto bazálních záležitostech. I v současném stavu Smetanova nábřeží jsou všechny formy přepravy možné a žádná z nich není podstatně diskriminována (nejvíce však samozřejmě individuální automobilová doprava formou mnoha daní, poplatků a jiných omezení).

 

Testovaná a navrhovaná opatření si dovolím přirovnat k situaci, kdy by byl na cyklostezky zakázán vjezd cyklistům, neboť podle požadavků organizované skupiny chodců je cyklisté omezují a ohrožují, množství bicyklů v těchto klidových místech působí nevzhledně, ba rušivě a cyklisté navíc produkují nezanedbatelný zápach. Ač jsem sám odpůrcem podobné regulace, očekával bych ze strany Magistrátu při jeho důslednosti ekvivalentní přístup i v tomto, srovnatelně absurdním, případě.

 

Pokud se nyní zaměřím na akci samotnou v uplynulých dvou sobotách, je zřejmé, že měla dokázat oprávněnost a užitečnost uzavření Smetanova nábřeží pro automobilovou dopravu a měla tak připravit půdu pro budoucí trvalé řešení, možná nejen v tomto místě. Akce však zásadně selhala. Nikoliv snad z hlediska formálního, neboť uzavření proběhlo a lidé byli nuceni použít vozovku namísto uměle zaplněných chodníků. Selhala z hlediska věcného, protože jsme se dočkali nefalšované Potěmkinovy vesnice a nemalých dopravních omezení či komplikací vzniklých pouhou víkendovou uzavírkou. Je nesporné, že důsledky tohoto otevřeného pokusu na lidech v oblasti dopravní obslužnosti byly viditelné nejen v samotném místě, ale také v širokém okolí. Nutnost následné regulace se přelila do dalších ulic a městských částí, nemluvě o nákladech spojených s organizací a policejním zajištěním.

 

Mnohdy až velmi trapné a uměle dosazené „atrakce“ podtrhovaly absurdní a strojený ráz celé akce. Organizátoři se všemožně a urputně snažili zaplnit prostor, aby návštěvníkům dokázali, že namísto aut se konečně dostavil skutečný život a bude ho ještě více, až na nábřeží automobily nebudou vůbec. Marně. Občané a turisté byli pouze donuceni opustit chodník a proplétat se velmi nebezpečně mezi často projíždějícími tramvajemi v obou směrech. Na chodnících a vozovce nechyběly staré postele, neúčelně natažené plachty, ledabyle poházené hrací obruče apod. Má snad toto představovat ono kýžené oživení, korzování a odpočinek? Je toto budoucí podoba nového nábřeží? Nechce se mi opravdu věřit.

 

Občerstvení na místě si jistě také zaslouží samostatnou zmínku. Ve srovnání se stánky, které město svévolně likviduje na Václavském náměstí, bylo občerstvení na Smetanově nábřeží v době konání akce zřejmě pochybné hygienické kvality a také nízké zákaznické atraktivity. Absolutně nerovný přístup k podmínkám podnikání v těchto dvou zmíněných lokalitách zde doslova bil do očí. Je takovéto zvýhodňování jedné skupiny oproti druhé nestandardně nastaveno jen proto, aby autorizovalo jinak pochybný „oživovací“ záměr pro tuto oblast? Nepochybně ano.

 

Celá akce získávala ještě více na absurdnosti při sledování přípravy, zásobování i celého provozu, které se odehrávaly pomocí automobilové dopravy. Vybraná vozidla s patřičnou mírou protekce měla vjezd povolen a dokonce často parkovala i na chodnících (nepočítaje vozidla policie). Opět, selektivní a účelové uplatňování pravidel ve prospěch či neprospěch vybraných skupin zde bylo opravdu názorně předvedeno. Tyto výjevy tak dodávaly akci na strojenosti a podtrhovaly její ideologicky pokřivený nádech a především diskriminační charakter.

 

 

Jako občan Prahy, kterému velmi záleží na budoucím nerušeném rozvoji města, pozoruji se značným odporem výše popsané tendence, směřující k omezování práv a svobod jeho občanů, pod diktátem hlasitých, agresivních a Magistrátem podporovaných lobbistických skupin. Takto si živé nábřeží, ani žádnou jinou část města (Karlín, Žižkov), opravdu nepředstavuji. Jak již na příkladu Rokycan velmi trefně popsal v jednom ze svých legendárních článků pan Ladislav Jakl, municipální úředníci mají z dobrých či špatných důvodů tendenci konat „dobro“, ať to přináší jakékoliv důsledky, a to zřejmě bez obav z reakce mlčící většiny. V mnoha místech republiky i v Praze tak dospíváme do situace, kdy takzvaná „revitalizace“ (míněno likvidace dopravy) zcela zákonitě pozvolně umrtvuje komerční i sociální život. Pevně věřím, že alespoň v Praze nakonec zvítězí zdravý rozum a přirozené uspořádání dotčených oblastí, bez zásahu sociálně inženýrského urbanistického dirigismu.

 

Prosím mějte na paměti, že Vaše nominálně pravicová mateřská strana se bude v příštích komunálních volbách ucházet o nový mandát a že tyto kroky jsou zcela bez pochyb sledovány podstatnou částí jinak pasivní pražské veřejnosti se značnou nelibostí.

 

Vážený pane primátore, vyzývám Vás, abyste se z titulu své funkce se vší rozhodností, neutrálně a bez ovlivnění Vašimi osobními cyklistickými preferencemi, zasadil o ukončení tohoto experimentu na obyvatelích Prahy a zajistil tak objektivní a vnějšími tlaky nerušený rozvoj cílených oblastí. Ponechme Smetanovo nábřeží v jeho současné podobě a nepodléhejme zhoubnému lobbistickému tlaku na likvidaci osobní automobilové dopravy.

 

S pozdravem,

Ing. Jan Polanecký

 

 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 2 243,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.