21.9.2013
Kategorie: Politika

Bude po volbách nejsilnější pravicová strana pravicová?

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 21|09|2013

Původně jsem byla v obrovském pokušení nechat to plavat. Koneckonců, mám dobrou záminku. Právě mám před sebou ještě tiskárnou vonící novou knihu, kuchařku (!), kterou jsem napsala v náhlém záchvatu neekonomické nálady, takže je tak lákavé jít si ji prohlédnout… No jo, jenomže pak mi to stejně nedalo. Pořád mi to totiž vrtá hlavou: Co přijde po volbách? Nemám křišťálovou kouli, neumím říct, jak volby dopadnou, ale mohu – s opatrností větší než velkou – spoléhat na předvolební průzkumy. A z nich, zdá se, vyplývá, že nejsilnější pravicovou stranou je TOP 09. No dobrá, dobrá, kuchařka tedy počká… Takže co nám to ta TOP 09 slibuje? A co to pro nás bude znamenat?

 

 

Kupodivu položit si druhý zářijový týden tuhle otázku je nanejvýš zákeřné. Protože volební program TOP 09 ještě není oficiálně představen. Přesto však zvídavý volič není bez šance. Popravdě, zvídavý volič má dokonce větší šanci udělat si představu, co asi od TOP 09 čekat, než v případě kupříkladu ČSSD, která se s programem už vytasila. Jednoduše proto, že mu stačí podívat se na několik posledních let. Koneckonců TOP 09 už do dění v ČR mohla promlouvat, ne? Tak co se jí tedy vlastně (ne)podařilo?

 

Jestli něco můžeme celkem jistě přiklepnout dílně TOP 09, jsou to především veřejné finance. Ostatně právě s nimi také zabodovala v předešlých volbách. Prý že nesmíme dopustit řeckou cestu. Opustili jsme ji tedy…? Mno… Celkově v letech 2000 – 2007 činil kumulovaný deficit veřejných financí „jen“ 516 mld. Kč. Naproti tomu v letech 2007 – 2012, tedy v období o dva roky kratším, kdy ministerstvo financí vedla TOP 09, činil deficit veřejných financí už 679 mld. Kč. Tedy já vám nevím, mně to jako zlepšení zrovínka nepřipadá. Taky mi moc nepřipadá jako zlepšení, že deficit rozpočtu v roce 2012 byl pětkrát vyšší než v roce 2008. Že to líp nešlo? Ale šlo. Německo letos roste skoro stejně rychle jako ČR, ale má rozpočet přebytkový. Zato TOP 09 dokázala veřejný dluh více než zdvojnásobit. Za jediný rok 2012 dokázala nafouknut dluh o víc, než byl celkový dluh do roku 1996.

 

A co třeba dvojí zvýšení DPH? Mezi námi, zvýšení DPH bylo asi nejvykutálenějším nápadem ze všech. Začalo to už původním zdůvodňováním, proč že prý DPH má být zvýšena. Vzpomínáte? Původně to mělo být kvůli úhradě nákladů spojených s důchodovou reformou. Dnes, s odstupem dvou let, už víme, že pravým argumentem byl děravý státní rozpočet. Respektive to, že se DPH dá hůř vyhnout než jiným druhům daní, a že se tedy rychle dostane do státního rozpočtu. Ať tak či onak, plány s DPH byly velké. Ministerstvo financí mělo velké oči a připravilo pro rok 2012 rozpočet počítající se zvýšením příjmů z DPH o 30 mld. Kč. A realita? Nevybralo se ani 8 mld. Kč. Stát chtěl z DPH dostat o 15,5 % víc, dostal jen 4,1 %. Bylo to fiasko.

 

A proč to bylo fiasko? Protože nejsilnější pravicová strana se nechovala jako pravicová strana. Kdo to kdy viděl, aby pravicová strana v době krize volala po vyšších daních a silnějším státu? Jen si to představte: Máme krizi, lidé se bojí o práci, o valorizaci důchodů, a do toho zdražíme skrze vyšší DPH potraviny. Copak se asi stane? Lidé se vystresují. Přestanou utrácet. Firmy nemají zisky, bankrotují. Takže suma sumárum, oněch necelých 8 miliard korun, které jsme vybrali navrch, se zasloužilo o to, že naše krize se přetavila v recesi. Ano, recesí jsme si prošli jako jediní v regionu. Ne proto, že bychom my chudinky nešťastné byli takovou obětí nákazy krizí přicházející ze zahraničí. Ale proto, že my troubískové jsme si krizi pěkně osolili a v tu nejhorší možnou chvíli jsme si zvýšili daně! Skutečně pravicová strana by však uvažovala přesně opačně: Namísto zvětšování síly státu a navyšování rozpočtu naopak daně snižme a nechme víc peněz mezi lidmi.

 

A tak se tedy kvůli zvýšení DPH mohlo přihodit, že počátkem roku 2012 vyskočila inflace z 2,4 % na 3,5 %. Ceny rostly nejrychleji od konce roku 2008. A tento růst cen se projevil krom jiného v tom, že reálné mzdy klesaly. Jinými slovy, loni i letos lidé pracovali stejně, ale za svou práci si mohli koupit stále méně. Aby pak nebyli v depresi! Aby neutráceli pořád míň! Aby se recese nevlekla! A kvůli uměle vyvolané recesi rostl i počet nezaměstnaných také. Počátkem roku 2013 bylo o 52 tisíc víc nezaměstnaných než počátkem roku 2012. Maloobchod začal děsivě padat. Koncem roku 2012 už klesal téměř o 5 %. Výstavba bytů v roce 2012 poklesla o 13,4 %. A mohlo by být ještě hůř, kdyby se řada lidí nebála dalšího veskrze nepravicového nápadu ministerstva financí, totiž zvýšení daně z převodu nemovitostí.

 

A pak tu samozřejmě máme „důchodovou reformu“, která je ovšem „reformou“, asi jako když vlahý májový deštíček nazveme stoletou vodou. Původně se v roce 2011 hovořilo o 3 milionech lidí, kteří se jí budou účastnit. V realitě do druhého pilíře vstoupilo kolem 80 tisíc lidí. Aby taky ne, když jsme se stali skoro světovou kuriozitou: máme technicky vzato dva třetí, skoro k nerozeznání podobné, pilíře.

 

 

A co tu máme dál? Už jen pár „drobností“. Vzpomínáte na údajnou reformu v sociálním systému? V realitě nešlo o reformu, tedy o nějakou změnu logiky toho, kdo si zaslouží dávky. Sociální politika není o tom, který úřad vyplácí které dávky. Sociální politika není ani o tom, zda je či není zavedena S karta. To vše jsou technikálie, které jen určují, nakolik levně či draze, s využitím jakého množství úředníků, bude stát svou sociální politiku provádět. Voliče ale nezajímá, jak se jmenuje úřad, který mu jeho sociální dávky pošle na účet. Voliče zajímá, že dávky včas dostane a že se hlavně může spolehnout, že je dostane. Jenomže ministerstvo práce a sociálních věcí pod taktovkou TOP 09 tuhle jistotu zlikvidovalo. Všech osmnáct sociálních dávek začaly od ledna 2012 vyplácet úřady práce. A začal chaos. Lidé na dávky dlouho čekali marně. Zato ovšem měli S Kartu. Dneska už víme, že pro stát byla čistou ztrátou. S Karta byla zavedena, zrušena, a projekt stál víc, než na něm stát ušetřil.

 

Anebo třeba stavební spoření. Vzpomínáte, jak Ústavní soud musel zrušit vládní nařízení, které v rozporu s jakýmikoliv dobrými mravy měnilo i v minulosti uzavřené smlouvy? Pravicová strana, která by nade vše měla hájit soukromý majetek a svobodu smluv, na obojí sáhla – prý že je potřeba víc peněz do rozpočtu.

 

Ona vůbec (za normálních okolností veskrze levicová) obsese zvyšováním daní má legrační následky. Ve světě je totiž obvyklé, že vlády se snaží využít těch období, kdy centrální banka podporuje ekonomiku třeba tím, že snižuje úrokové sazby. Prostě je logické, když vláda i centrální banka podporují či naopak utlumují ekonomiku ve stejnou chvíli. A co vymyslela TOP 09 u nás? Vymyslela to přesně obráceně. V době, kdy ČNB poslala své úrokové sazby téměř na nulu, aby ekonomiku podpořila, zvýšil ministr financí daně, čímž ekonomice růst znemožnil.

 

A propos, když už jsme u té ČNB, vzpomínáte, jak ministerstvo financí tlačilo na půjčku našich devizových rezerv pro MMF? Nakonec se ministerstvo dokonce ČNB zaručilo – jako kdyby naše veřejné finance byly v tak prvotřídním stavu, že si nějakou tu záruku můžeme jen tak pro legraci dovolit – jen proto, aby si půjčku prosadilo.

 

Tak tedy: Když se díváme zpětně na počiny vlády ve finanční a sociální oblasti, tedy v oblasti, která spadala pod TOP 09, neznalý místních poměrů by patrně hádal, že tyto počiny vymyslela nějaká strana evropského sociálně demokratického střihu. A ejhle – ona si říká nejsilnější pravicová…

 

 

Převzato s laskavým svolením autorky z:  sichtarova.blog.iDNES.cz

Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., spoluautorka knih o dnešní politické a ekonomické realitě „Všechno je jinak“ a „Nahá pravda“.

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 043,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
2 komentářů
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.