czexit
11.6.2016
Kategorie: Politika

Bude CZEXIT?

Sdílejte článek:

MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ 11|06|2016

BREXIT je na spadnutí. Asi většinu z nás překvapilo, že s blížícím se datem referenda o vystoupení Británie z EU sílí tábor příznivců opuštění EU, ne naopak, jak to v podobných otázkách většinou bývá. Zato vůbec nepřekvapují důvody, které Brity k rostoucímu příklonu k opuštění EU vedou. Češi často hádají, že jsou to obecné nářky na jakousi vágní „buzeraci z Bruselu“, či ve střední Evropě tak známé nářky na „imigrační příval“. Ale ne, ve skutečnosti téměř každý Angličan, se kterým prohodíte pár slov – a to i ten, který si přeje setrvání v EU – remcá nad sociálními dávkami pro imigranty.
.

Abychom si rozuměli: Zaprvé Britové důsledně mluví o imigrantech, nikoliv o uprchlících. Zadruhé těmito imigranty mají na mysli nikoliv jen lidi z Afriky či Blízkého Východu, jak si je představujeme nejčastěji my; oni mají na mysli třeba i nás Středoevropany. Zatřetí Britům ani tak moc nevadí – ve srovnání s častými emocemi ve střední Evropě – kulturní a národnostní rozdíly, vadí jim ale, že (jak nezapomenou nikdy dodat) „kvůli EU“ jim všem musí vyplácet dávky. Jinými slovy, odpor k EU se v Británii zhmotnil především v podobě odporu k povinnosti platit dávky každému ekonomickému imigrantovi.

Je tenhle důvod možno označit v pravém slova smyslu za „euroskepticismus“? Tedy za negativní postoj vůči evropské integraci? Nemyslím. Britové nemají v zásadě skoro nic proti integraci jako takové, proti bourání hranic. Mnozí si dokonce představují, že nyní opustí EU, pak si vyjednají výhodnější podmínky, především výjimku z nutnosti platit dávky všem imigrantům, a pak do ní vstoupí znovu. (Nechme stranou, že je to možná naivní postoj, protože ani trochu není jisté, zda tahle strategie se může podařit. Spíš si myslím, že nevyjde.) Zkrátka britský postoj ve valné většině jednotlivých případů nemá co dělat s emocemi, s nějakým vágním pocitem, že „integrace je špatná“, ale je důsledkem velmi racionální ekonomické úvahy.

Co má tohle s námi společného? Všechno. Odpůrci setrvání ČR v EU – a že jejich počet roste! – bývají eurooptimisty často označováni za hlupáky, kteří mají jen jakýsi vágní, ale úplně mylný, emocionální pocit, že integrace je špatná. Dokonce bývají často osočováni, že údajně chtějí zpět do náruče Ruska. A já tvrdím, že sice v některých jednotlivých případech tomu tak může být, ale ve valné většině případů má touha jednotlivých Čechů vystoupit z EU velmi racionální pozadí spojené s konkrétní osobní zkušeností. A opravdu nejde jen o nějaké hloupé ekologické žárovky. Chcete konkrétní příklad? Tady je.

Pod svícnem bývá největší tma. Zeptejte se libovolného majitele libovolné přepravní firmy – ti by kvůli cestování za hranice měli z integrace profitovat nejvíc. Ale téměř 100 % z nich vám odpoví, že kdyby věděli, jaké důsledky pro ně bude mít vstup do EU, nikdy by pro něj nevolili. Smůla pro nás všechny je, že silniční doprava je jedním z klíčových odvětví pro fungování české ekonomiky, ačkoliv by se to na první pohled nemuselo zdát. Naše ekonomika totiž funguje na principu výroby pro vývoz, takže vyrobené zboží je následně potřeba někam dopravit. Takže pokud vyjdeme z posledních známých údajů, v přepravě a v oborech nějak souvisejících pracuje u nás 1,908 mil. lidí. Když to ještě vynásobíme průměrným počtem členů domácnosti, kteří jsou těmito lidmi více či méně živeni, dojdeme k impozantnímu zjištění, že vývoj v nákladní silniční dopravě nějakým způsobem ovlivňuje více než polovinu české populace (!), konkrétně 52 %.

Už po vstupu do EU měli dopravci trochu smůlu: EU si chránila svůj trh a vyžádala si přechodné období, kdy čeští dopravci nesměli vykonávat na území jiného státu vnitrostátní přepravu. Přechodné období odeznělo a zdálo se, že bude líp. No jo, jenomže od 1. 1. 2015 platí na území Německa zákon „MiLoG“ stanovující plošnou minimální hodinovou mzdu ve výši 8,50 eur. A co čert nechtěl, Němci trvají na tom, že tento zákon by se měl nově vztahovat i na zahraniční zaměstnavatele na německém území. Neboli na české přepravce. EU měla integrovat, odbourávat bariéry; jenomže tohle je naopak jasná ochrana německého národního trhu na úkor nás! Německo se sice hájí slovy o údajném sociálním dumpingu a moderním otroctví, jenže v realitě by se z titulu ochranářství jednalo o návrat do doby před vznikem EU. Ve skutečnosti samy německé firmy z členství v EU a v eurozóně masivně těží. Využívají levnější práci v nových zemích EU – a žádným sociálním dumpingem se kupodivu neohánějí, protože v tomto případě se jim hodí.

Zavedení platnosti zákona MiLoG ve jménu EU i pro české dopravce by však bylo pro ohromné množství z nich likvidační. Opakuji: LIKVIDAČNÍ. Kamionová doprava totiž pracuje s minimálními maržemi, a proto patří k velice rizikovým oblastem podnikání. Uvedení MiLoGu do praxe by totiž vedlo ke zvýšení měsíčních mzdových nákladů na jednoho řidiče v české mezinárodní kamionové dopravě (po započtení všech odvodů) o 9 646 korun, neboli o 39,0 %. To je za rok 6,885 mld. korun, neboli v přepočtu 0,59 % HDP. Tolik by nás stálo ochranářství, kterým se Německo snaží chránit svůj trh.

Kamionoví dopravci by museli zvýšené náklady někde ušetřit. Zvýšení nákladů se přitom rovná průměrnému ročnímu příjmu (včetně odvodů a diet) více než 10 tisíc řidičů z oboru mezinárodní kamionové dopravy. To znamená zhruba 14 % z jejich počtu. Tyto pracovní pozice by byly zavedením MiLoGu rázem ohroženy. Zkrachovat může 10 – 30 % firem provozujících mezinárodní kamionovou dopravu. Část nákladů se přenese na zákazníky formou zdražení.

Stačilo vás to už vyděsit? Tak vězte, že je to ještě horší. Tento zákon není problém jen kamionové dopravy, ale celého českého zahraničního obchodu. A protože zahraniční obchod tvoří většinu českého HDP, jedná se o problém celé ekonomiky. Kombinace MiLoG a odstranění intervenčního režimu české koruny by podle našich odhadů snížila konkurenceschopnost českého zboží v příštích letech o 5 – 10 %.

Pravda, objevily se sice názory, že německý přístup je značně kontroverzní a že je v rozporu s právem EU… ale Německo si z toho, zdá se, nic nedělá. A dál se schyluje k tomu, že začne svůj zákon i na české dopravce uplatňovat.

Mohli bychom namítnout, že to přeci není chyba EU. Jenomže vtip je v tom, že většina lidí, kteří hlasovali pro vstup do EU, věřila, že v rámci EU se jejich život, jejich podnikání, jejich cestování usnadní. A děje se to? Nikoliv. Děje se pravý opak. Silné Německo využívá jednotného trhu EU k tomu, aby profitovalo na levné pracovní síle z východu, ale současně odmítá dát východnějším zemím na tomto jednotném trhu šanci. Naopak se je snaží vysloveně znevýhodnit. Nesymbolizuje to dokonale celou logiku EU? Jsme si tu všichni rovni, ale někteří jsme si tak nějak rovnější. Tomu se neříká rovnocenné partnerství, tomu se říká vztah nadřízeného a podřízeného.

Ostatně nebylo náhodou vnucení kvót pro imigranty Německem zbytku EU podobnou ukázkou nerovnocenného postavení?

Zkrátka: volání po BREXITu, CZEXITu, FIXITu a dalších referendech v dalších zemích není nutně jen výtryskem nacionalismu, iracionality a vášní. Je to jednoduše chladný kalkul mnoha obyvatel mnoha zemí, kteří překvapeně zjišťují, že ačkoliv měli na členství v EU či eurozóně vydělat, skutek nejen utek, ale dokonce musí mnohdy sáhnout ještě mnohem hlouběji do kapsy než bez EU…

perex_foto_659 (1)
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2017: *****

Vít Fortelka 2018,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Martin Golombek 200,- Kč, Ernest Wachtl 30,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Zdeněk Čech 200,- Kč, Anonymní dárce 200,- Kč, Tomáš Foldyna 874,30 Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Belinda Woldrichová 100,- Kč, Alena Potůčková 500,- Kč

***** Celkem za měsíc: 6 122,30 Kč *****

Děkujeme.


§§§ Důležité upozornění: Diskuse pod články na Pravém prostoru reflektuje ústavní právo na svobodu slova a není v zásadě moderována. Každý diskutující tak nese osobní zodpovědnost za jím zveřejněné názory, které jsou někdy i v přímém rozporu s názory redakce, případně když nejsou relevantní se zněním zákona.§§§
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
loading...
73 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.