Běžte se těm uprchlíkům podívat do očí!

RADIM VALENČÍK 29|09|2015

Ale myslím tím vás, „sluníčkáře“ a #přijímače. Vy jste totiž způsobili jejich utrpení, ačkoliv se nyní pokrytecky tváříte jako jejich spasitelé, ačkoliv se nyní snažíte zákeřně házet vinu na takzvané „xenofoby“ a „islamofoby“.

A způsobujete jejich utrpení nadále. Jednak tím, že jste zničili naši společnost svými „vymoženostmi“ na ochranu kdekoho (kdo se vám zrovna líbí) proti kdekomu (kdo se vám zrovna nelíbí), takže nyní není schopna postarat se o ty miliony trpících, i kdyby chtěla. A jednak tím, že jste svojí hloupostí vytvořili prostředí pro lákání těchto lidí, takže jich své „štěstí“ zkouší mnohem víc, a pak se topí v moři a dusí v kamionech.

Vy jste prosadili vysoké sociální dávky každému, které imigranty lákají. Vytvořili jste prostředí, kde se člověk bojí nepronajmout byt rizikovému nájemníkovi, aby to nebyl nasazený agent, který ho u soudu stáhne z kůže. Vy jste vytvořili atmosféru, kdy díky snaze o politickou korektnost procházelo muslimům v Rotherhamu čtrnáct let znásilňování dětí ve velkém (1400 obětí) a nikdo se neodvážil ozvat. Vy jste prosadili, že ve Švédsku se nevedou statistiky pachatelů znásilnění podle vyznání (proč asi?), i když každý policista vám potvrdí, že se jedná v 99% o muslimy a každý uniklý policejní spis obsahuje jména jako Ibrahim Ahmed Dahir, Ephrem Tadele Yohannes, Guled Mohamud, Shakir Mohamed, Abdi Mohamed Ahmed, Jassin Abdikarim Ahmud, což jsou zajisté Švédové jak poleno.

Vy jste svým sluníčkářstvím způsobili, že když už muž vytáhne zbraň na obranu svého života, své mlácené přítelkyně, nebo znásilňované dcery, je mu zničen život vazbou a vyšetřováním, a téměř nikdy není uznána nutná obrana. A zatím Kodaňský muftí Shahid Mehdi říká, že ženy bez burky, nebo hidžábu, si o znásilnění v podstatě říkají, britský imám Anjem Choudary vyzývá muslimy, aby používali peníze ze sociálních dávek na džihád, a nikomu to zjevně nevadí. Přijmout do takového toxického prostředí statisíce muslimů prostě nelze, je to sebevražda.

Vy dnes nosíte vlajky s nápisy „uprchlíci, vítejte“, zveřejňujete srdceryvné příběhy uprchlíků, podepisujete petice za jejich větší a bezpodmínečné přijímání a lobujete za uvolnění zákonů. Přitom vláda, která se vůči veřejnosti tváří konzervativně, vás v tom tiše podporuje a tyto vaše aktivity platí. Jenže vy jste dosáhli toho, že dnes téměř každý člověk v Africe ví, že pokud se navzdory azylovým dohodám, zákonům a pravidlům dostane přes několik bezpečných zemí do Německa, Anglie, nebo Švédska, tak dostane štědrou pomoc a navíc v podstatě není žádné riziko, že bude vrácen do první bezpečné země. Takže pro kohokoliv, i toho, kdo zrovna neprchá před válkou, je logické a přirozené, že se snaží do vysněných zemí dostat. Ale nikdo nedokáže vyřešit jejich legální dopravu, jejich cesty, dát tomu řád a pravidla (protože vy blokujete jejich vynucování). A tak lidé při této cestě umírají. Díky vám. A místo, abyste se zamysleli, využíváte jejich utrpení k agitaci za zvětšování problému.

665003303001_3178247352001_201421031849440734-20

Pojeďme si rozebrat, jaké jsou hlavní motivy toho, dostat se do Evropy.

  • Útěk před válkou

Sluníčkový článek nám ukazuje lidskost a utrpení Amera při jeho cestě za štěstím. Nikdo už neřeší, že se sluníčka snaží vytvořit zde časem stejnou hrůzu, před kterou Amer utíká. Když říká „„Dělám to, abych jednoho dne nelitoval. Kdyby se tu některé z mých dcer něco stalo, neodpustil bych si to.“ Jeho dcery nenosí šátek, což je v Egyptě akceptováno čím dál méně. Kamkoliv přijdou, snaží se je chlapi hned osahávat.“ Řekněte mu, že nemusel utíkat ze Sýrie a Egypta, protože v Malmö, Londýně, Marseille, Mnichově to bude brzy mít stejné?

Utíkat před válkou je legitimní, a proto je potřeba těmto lidem pomáhat, ale v souladu s našimi normami. To znamená, že zůstanou v první bezpečné zemi, kde pravdivě vypoví celý svůj příběh, nechají se zaevidovat (ne, to není označování lidí tetováním jako v koncentrácích, každý evropský občan má taky unikátní rodné číslo a občanský průkaz, který nemůže jen tak spálit, zahodit a rozstříhat) a odebrat otisky prstů (jako my při vystavení biometrického pasu). Pak mohou zažádat o azyl v příslušné zemi a pak se jich může ujmout třeba naše Karlova Univerzita.

  • Útěk za lepším životem

Další dojemný příběh ekonomických uprchlíků nás má přesvědčit, že i toto je legitimní důvod. Je samozřejmě maličko kontroverzní líčit jako „veškerou nespravedlnost světa“ fakt, že Musa po čtyřech letech pasení dobytka nedostal pozemek a krávu (ale strýc ho po tu dobu asi živil, ubytoval a šatil, že?). Zvláště naši lidé, kteří ze svého platu splácí svůj malý pozemek déle, než čtyři roky, často až do důchodu, by to mohli vnímat jako „chucpe“. Také zůstává otázkou, jak Musa bez krávy a pozemku ufinancoval cestu přes Afriku a Středozemní moře, když průměrná cena jízdenky od agentury „imigrant“ šplhá k ceně rodinného vozu střední třídy. O dalším uprchlíkovi, Bubovi, alespoň víme, že se do pašerácké lodě dostal jako černý pasažér. Být černým pasažérem na převaděčské lodi je něco, jako když zloděj okrade zloděje.

Podstatná otázka je ale jiná. Proč by nás tyto osudy měli zajímat, když tito lidé stejně tak ponechali svému osudu své sestry, matky a další členy rodiny? Že si, podobně jako „kluci z východu“ vydělají, a pak se vrátí koupit mamince k narozeninám ten vysněný pozemek, „který jim nikdo nevezme“? Opravdu? A kdo zajistí, že jim ten pozemek nikdo nevezme? Pošleme tam evropské policisty a armádu, nebo Musovi na cestu domů přibalíme k ošatce buchet slušnou útočnou pušku a dostatek střeliva? Ta vypjatá situace a vláda bezpráví v některých Afrických zemích tam bude pořád, i poté, co si Musa jako asistent zubaře koupí již třetí verzi mobilního telefonu. Zvláště pak, když mladí a schopní lidé jako Musa odejdou a nechají tam své sestry a matky napospas sousedním kmenům. Jak to opravdu vypadá mezi uprchlíky, se můžete dočíst zde.

Jako rozumné řešení se jeví toto. Tedy ve zkratce, přiložit ruku k dílu na místě, zlepšit bezpečnostní situaci, zlepšit ekonomickou situaci a vytrvat. Nosit do dřevníku vlastní dřevo celé léto, ne se opalovat a pak, až udeří mrazy, chodit se ohřát k sousedovi, který to dělal pro sebe a svoji rodinu. A pak se můžeme bavit o cílené a efektivní pomoci na místě, protože jsme bohatí, jsme na tom hodně dobře, můžeme si leccos z vlastní spotřeby odpustit a protože jsme humanisté, můžeme pomoci schopným a odhodlaným lidem tam, kde je potřeba. Navíc, za peníze, které nás bude v EU stát Musa a Buba, včetně nákladů na doprovodné akce neziskovek, jejich kampaně o tom, jak jsme xenofobní, netolerantní, zlí a zapšklí, platu Dienstbiera, Šabatové a dalších stovek profesionálních ochránců uprchlíků, bychom Musovi a Bubovi mohli v Africe pořídit pozemek až za obzor a celé stádo krav. Ti skutečně potřební, kteří si zaslouží náš soucit, jsou totiž Musova a Bubova matka a sestra, které zůstaly tam, a které nikdo z profesionálních #přijímačů neřeší, protože z toho nekynou žádné peníze pro něj…

Vaše sluníčkové myšlení dokonale vystihuje text slovenské Výzvy k ľudskosti, která reaguje na udušené uprchlíky v nákladním voze: „Neudialo sa to v Afrike, neudialo sa to v Stredomorí, stalo sa to pár kilometrov od Slovenska.“ Přesně. Takže říkáte, že utrpení daleko v Africe, nebo za evropským horizontem Středozemního moře, se vás netýká, to nevidíme. Ale nechcete ty hrůzy vidět na vašem zápraží. Pokrytci.

ZDROJ: Radim Valenčík

Sdílejte článek!
Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc květen 2016: *****

ing. Jaroslav Brožík 1000,- Kč, Tomáš Gratias 500,- Kč, Josef Tuček 500,- Kč, Jarmila Hloušková 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, ing. Jan Hink 1000,- Kč, Adam Sip 500,- Kč, Milan Tahovský 1000,- Kč, Ivana Kaclová 200,- Kč, Neznámý dárce 400,- Kč, František Václavík 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Ivana Petrová 100,- Kč, Eduard Sojka 500,- Kč, Neznámý dárce 1000,- Kč, Miloš Zbránek 1000,- Kč, Petr Blaha 500,- Kč, Hana Vítková 1000,- Kč, Roman Foff 1000,- Kč, Václav Jezovic 300,- Kč, Jiří Václavík 8X,- Kč, Miloslav Pecka 200,- Kč, Monika Dobruská 100,- Kč, Martin Adámek 10,- Kč, Miroslav Krajčovič 100,- Kč, Hana Kněžová 100,- Kč, Monika Landkašová 300,- Kč, Blahomír Skoupý 200,- Kč

***** Celkem za měsíc: 13 298,- Kč *****


Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 4,86 out of 5)
Loading...
loading...
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.