barbiehijab
12.12.2017
Kategorie: Multikulturní soužití

Barbie v hidžábu a užiteční idioti kulturního džihádu

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (21 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Sdílejte článek:

JUDITH BERGMAN

Představa dívek, které „jsou kýmkoliv, chtějí být a dělají všechno, co chtějí“, je značně vzdálená tomu, co tato panenka oblečená v hidžábu představuje…
  • Nová Barbie v hidžábu je daleka tomu, aby byla symbolem posílení postavení žen a dívek. Namísto toho je příkladem kulturního a civilizačního džihádu – a příkladem podvolení se západního výrobce hraček – společnosti Mattel – tomuto džihádu. Kulturní džihád je pokusem o změnu a rozvrácení západní kultury zevnitř, nebo řečeno jednodušeji: pokusem o její islamizaci.
  • Hidžáb dívkám nepřipomíná svět báječných příležitostí, namísto toho jim připomíná všechny věci, které nemohou v mnoha muslimských zemích dělat. Patří mezi ně rozhodnutí o svém vlastním životě a těle, jako například to, že jejich pohlavní orgány nebudou zmrzačeny, a že všeobecně nevedou tak svobodný život, jaký ženy na Západě – včetně těch, které pracují v Mattelu – pravděpodobně považují za samozřejmost.

Výrobce hraček Mattel uvedl na trh novou panenku Barbie jako součást své řady „Sheroes“ („Hrdinky“). Nová panenka je oblečená v kompletním hidžábu a je modelovaná podle Ibtihaj Muhammad, první americké sportovkyně, která soutěžila na olympijských hrách v šermu s hidžábem na hlavě. Zdá se, že společnost Mattel je toho názoru, že Ibtihaj Muhammad by mohla inspirovat k následování dívky a holčičky po celém světě. Je zde samozřejmě i možnost, že výrobce prodá milióny svých panenek na rozvíjejícím se muslimském trhu.

V prohlášení společnosti Mattel se praví:

Víceprezident globálního marketingu pro Barbie Sejal Shah Miller řekl: „Panenka Barbie oslavuje Ibtihaj nejen za její sportovní výsledky jako olympioničku, ale i za to, že je hrdá na svou odlišnost. Ibtihaj je inspirací pro nesčetné dívky, které nikdy nebyly reprezentovány, a doufáme, že tím, že oslavujeme její životní příběh, tak jim tato panenka bude připomínat, že mohou být čímkoliv a dělat cokoliv.“

Pokus popsat tuto novou Barbie v hidžábu jako symbol posílení postavení dívek je však docela znepokojující. Představa dívek, které „jsou kýmkoliv, chtějí být a dělají všechno, co chtějí“, je značně vzdálená tomu, co tato panenka oblečená v hidžábu představuje. Barbie v hidžábu představuje naopak často násilný útisk, který muslimské dívky a ženy zažívají po celém muslimském světě. Představuje také závaznou pohlavní segregaci nařízenou v Koránu, který svobodu muslimských dívek a žen extrémně omezuje.

Hidžáb nepřipomíná dívkám svět báječných příležitostí, namísto toho jim připomíná všechny věci, které nemohou v mnoha muslimských zemích dělat. Patří mezi ně rozhodnutí o svém vlastním životě a těle, jako například to, že jejich pohlavní orgány nebudou zmrzačeny; že ve velmi mladém věku nebudou provdány za staré muže; nebo to, že nesmí opustit dům bez povolení muže nebo jeho doprovodu; nebo že nesmí nosit oblečení, které by se jim líbilo, a že všeobecně nevedou tak svobodný život, jaký ženy na Západě – včetně těch, které pracují v Mattelu – pravděpodobně považují za samozřejmost.

Nová Barbie v hidžábu byla představena veřejnosti při příležitosti udílení cen „Žena roku“ módního časopisu Glamour. Jeví se to bohužel jako velice vhodné vzhledem k tomu, že tuto cenu obdržela spolu s dalšími organizátorkami ženské demonstrace konané v lednu 2017 také Linda Sarsour, sympatizantka s teroristy a aktivistka bojující za právo šaría. Linda Sarsour vyhrožovala džihádem americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovivyjádřila se, že by si přála, aby mohla zbavit vaginy významnou spisovatelku Ayaan Hirsi Ali, která sama prodělala zmrzačení pohlavních orgánů (FGM).

Ibtihaj Muhammad při příležitosti představení nové panenky Barbie řekla: „Doufám, že po celé zemi budou malé barevné dívky inspirovány, aby byly pyšné na to, co je dělá jedinečnými.“ Muslimky však nejsou „barevné dívky“. Islám je náboženství a ideologie, nikoliv etnikum.

Nová Barbie v hidžábu je daleka tomu, aby byla symbolem posílení postavení žen a dívek. Namísto toho je příkladem kulturního a civilizačního džihádu – a příkladem podvolení se západního výrobce hraček – společnosti Mattel – tomuto džihádu.

Kulturní džihád je pokusem o změnu a rozvrácení západní kultury zevnitř, nebo řečeno jednodušeji: pokusem o její islamizaci. Strategie Muslimského bratrstva pro Spojené státy, která je vysvětlena v zakládajícím dokumentu z roku 1991, otevřeně říká:

„Proces osídlení je „civilizačně-džihádistický proces“ v plném významu těchto slov. Ikhwan [Muslimské bratrstvo] musí pochopit, že jejich práce v Americe je formou velkého džihádu při odstraňování a ničení západní civilizace zevnitř a ‚sabotování ́ jejího mizerného zázemí jejich rukama a rukama věřících…“

Dokument dále uvádí seznam organizací Muslimského bratrstva a spřátelených organizací: jsou to mimo jiné organizace jako CAIR, ISNA, ICNA a další.

Dalším příkladem nedávného kulturního džihádu jsou pokusy v souvislosti s teroristickým útokem v centru Manhattanu 31. října, vysvětlit válečný pokřik „Alláhu Akbar“ jako něco nevinného a neškodného. Přitom válečný pokřik „Alláhu Akbar“ je termín vyjadřující nadřazenost – „Alláh je větší“ – což znamená větší než všechna ostatní božstva. Mluvčí Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR) v New York Daily News napsala:

„Příště, až uslyšíte „Alláhu Akbar“, ať už… v letadle nebo v nákupním centru – pamatujte si, že to je fráze, kterou denně používají milióny muslimů a křesťanů, aby chválili Boha. Nikdo nemůže ospravedlnit použití této fráze, když škodí Jeho stvoření.“

Skutečným cílem je spíše snaha o to, aby lidé uvěřili lži, že „Alláhu Akbar“ je nevinná fráze – takže příště, až ji lidé uslyší, tak nebudou pochybovat o jejím významu, nebudou bojovat nebo utíkat z místa teroristického útoku buď z nevědomosti, nebo ze strachu, že budou označeni jako „islamofobové“.

Dalším příkladem kulturního džihádu je snaha vylíčit „džihád“ jako něco jiného než čím ve skutečnosti je – válkou ve jménu islámu proti všem nemuslimům. Místo toho je zobrazovánjako „vnitřní boj“, který má vést k „lepšímu já“. Všechno toto má za cíl přimět lidi na Západě, aby věřili, že islamistické záměry se západní společností jsou neškodné a odvrátit pozornost od skutečnosti, že islám je ideologií nadvlády, která si přeje na Západě prosadit své právo šaría, a to pokojnými nebo pokud nebude zbytí, tak násilnými prostředky [Sayyid Qutub: Sociální spravedlnost v islámu].

Nejúspěšnějším ze všech pokusů o kulturní džihád je tvrzení, že islám je „náboženství míru“. V islámu tato fráze znamená, že mír bude vládnout po celém světě poté, co budou všichni obráceni na islám. Nicméně mnozí v západních politických, kulturních a mediálních institucích přijali tuto nepřesnou interpretaci za svou do takové míry, že ani léta důkazů o opaku a tisíce mrtvých a zraněných v důsledku islámských teroristických útoků na této jejich přetvářce nic nezměnily. Neustálé opakování tohoto klamu, jak to chytře naplánovalo Muslimské bratrstvo, navíc vytvořilo hlubokou propast mezi elitami Západu a jeho občany.

Západní civilizace se skutečně „sama ničí zevnitř“, mimo jiné také tím, že se vzdává a podvoluje islámu.

Nová Barbie v hidžábu od společnosti Mattel je příkladem západní regrese – vývoje, který by se ženy, zvláště ty, které se definují jako feministky, měly stydět propagovat, a už vůbec ne jej oslavovat. Pokud se jej navzdory všemu rozhodnou oslavovat, měly by si být alespoň vědomy toho, že se prostě staly užitečnými idioty kulturního džihádu a že s vytvářením větší rovnosti pro ženy nemá tohle nic společného.

Judith Bergman je spisovatelka, novinářka, právnička a politická analytička.

Překlad: Libor Popovský a Helena Kolínská, „Hijab Barbie: Useful Idiots of Cultural Jihad“ zpracovaný pro českou verzi Gatestone Institute 

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek (nákup dobrovolného předplatného), který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc duben 2018: *****

Jan Bezděk 2000,- Kč, Vít Fortelka 500,- Kč, Václav Červninka 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Ivan Turnovec 300,- Kč, David Bezděk 150,- Kč, Václav Tykvart 200,- Kč, Tomáš Foldyna 740,04 Kč (30 eur)

***** Celkem za měsíc: 4 440,04 Kč *****



Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Redakce
Sledujte PP
Sdílejte článek:
politicon-banner
36 komentářů

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye: 
:good: 
:negative: 
:scratch: 
:wacko: 
:yahoo: 
B-) 
:heart: 
:rose: 
:-) 
:whistle: 
:yes: 
:cry: 
:mail: 
:-( 
:unsure: 
;-) 
 
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.