16.4.2014
Kategorie: Kultura a tipy, Společnost

Anální charakter

Sdílejte článek:

OD: JAN HNÍZDIL 16|04|2014

„Pane doktore, mám strašné potíže. Prý máte volno až za týden a já potřebuji pomoc ihned. Moc vás prosím!“ Muž v telefonu měl sevřený hlas. Vypadalo to,že se každou chvíli rozpláče. Dohodli jsme se, že přijde okolo páté, po skončení normální ordinace. Přiřítil se v černém audi na minutu přesně. Asi pětačtyřicátník, s nakrátko ostříhanými vlasy a postavou zápasníka. Podnikatel Karel T. z nedaleké vesnice. Majitel luxusní vily obehnané vysokou zdí a střežené kamerami. Jeho jméno jsem před časem zahlédl v novinách v souvislosti s pochybnými obchody a kontakty na vlivné politiky. Psalo se, že o velkou část majetku při nepodařené transakci přišel, o ten zbývající se soudí s manželkou.

 

 

Na první pohled byl v obrovském napětí. Místo obvyklé suverenity měl ve tváři strach. O diagnóze nebylo pochyb: eneralizovaná úzkost. Ani nestačil dosednout na židli a už mne zahrnul záplavou stesků. „Týden mám silné bolesti hlavy a závratě. Také bolesti žaludku a svírání u srdce. Vůbec nemůžu spát. Pořád se to zhoršuje. Nechápu, co se to se mnou děje. Mám strach, že umřu.“ O zdravotních problémech mluvil s vlastnickým zaujetím. Skoro v každé větě používal slovo „mám“. Ještě nedávno měl zdraví. Teď má choroby.

 

Aby měl zase svoje zdraví, potřebuje mít svého lékaře. Jako by zdraví bylo majetkem, o který dočasně přišel. A lékař je od toho, aby mu zdraví zase obstaral. Platí si přece zdravotní pojištění. Uplynulých patnáct let nedělal nic jiného než hromadil majetek, nakupoval auta, opevňoval dům, zvětšoval svoji moc. Vynikal bezohledností a nenasytností.

 

Přestože je chlap jako hora, chováním připomíná malé děcko, které chce mít všechno, co vidí. Jde o vývojově primitivní způsob chování. Sigmund Freud jej nazýval análně-erotickým obdobím a děti jím procházejí před dosažením dospělosti. Vyznačuje se orientací na vlastnění, a pokud přetrvá do vyššího věku, vede ke vzniku análního charakteru. Charakteru sobeckého lakomce. Podle Freuda je člověk výlučně orientovaný na majetek a jeho vlastnění nezralou, neurotickou a duševně nemocnou osobou.

 

Společnost, jejíž většina členů je análního charakteru, je svým způsobem šílená. Dnes ale vládne přesvědčení, že takový způsob života je naprosto přirozený. Není. Psycholog Erich Fromm v knize Mít nebo být? píše, že „nekonečná spotřeba nikdy nemůže naplnit vnitřní prázdnotu, nudu, osamělost a depresi“. Konzumování má podle něj dvojsečnou kvalitu. Na jedné straně snižuje strach, protože to, co spotřebujeme, už nám nikdo nevezme. Na straně druhé nutí, abychom konzumovali pořád víc. To, co jsme už jednou spotřebovali, nás totiž nemůže na dlouho uspokojit. „Jsme společností notoricky nešťastných lidí: osamělých, úzkostných, destruktivních, závislých, kteří jsou rádi, když se jim podaří zabít čas, který se tak tvrdě snaží ušetřit,“ říká Fromm.

 

 

Počet pacientů trpících úzkostí a depresí dramaticky narůstá. Podle odpůrce klasické psychiatrie R. D. Lainga se ale nejedná o duševní choroby v pravém slova smyslu, nýbrž „o strategii , kterou si člověk vytváří, aby mohl žít v podmínkách, které nejsou k životu“. Aniž si to většina pacientů uvědomuje, stávají se obětí společenského uspořádání, které je se zdravím neslučitelné. V zoufalství hledají pomoc u lékaře. Medicína jim nemá co nabídnout. Stojí na stejných základech. Už dávno nejde o starostlivou péči, nýbrž o hromadění diagnostických zákroků, expedici léků a zvyšování zisků medicínsko-farmaceutického komplexu. Model, který nikdy nemůže zajistit trvalé zdraví.

 

Být zdravý totiž znamená vzdát se vlastnické orientace a sobectví. Mnoha lidem v tom brání iluze, že by nedokázali žít samostatně. Bojí se, že by se zhroutili, kdyby nebyli podpíráni věcmi. Podnikatel Karel je názorným příkladem. Pouhápředstava, že by přišel o svůj majetek, jej naplňuje obrovskou úzkostí. Je análním pacientem uprostřed anální společnosti. Oba čeká stejný osud. Zběsilé potírání příznaků. Šance na uzdravení je mizivá. Bude dál plnými ústy konzumovat. Na bolest hlavy Aulin, na závratě Betaserc, proti depresím Seropram, na vysoký tlak Lokren, na žaludek Omeprazol, na spaní Stilnox. Až do análního konce.

 

 

ZDROJ: Kapitola z knihy „Jak vyrobit pacienta“

Redakce
Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních našeho webu.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže Pravý prostor dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX)

***** Příspěvky čtenářů za měsíc prosinec 2016: *****

Jaroslav Smrčina 300,- Kč, Vlastimil Kornas 666,- Kč, Zdeněk Kučera 303,- Kč, Zora Magyarová 474,73 Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Petr Kocfelda 500,- Kč, Magdaléna Machová 100,- Kč

***** Celkem za měsíc: 3 043,73 Kč *****

Děkujeme!
Redakce
Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (8 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...
1 komentář
Proč potřebuje Pravý prostor Vaši podporu? Více informací ZDE
Hello. Add your message here.